| Záhlaví |
Šretrová, Bohumila, 1905-1994 |
| Narození |
3. května 1905, Satalice (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
14. ledna 1994, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Památník osvobození (1930-1931) |
|
Frýdek (okr. Frýdek-Místek) - Veřejná knihovna (1932-1938) |
|
Jihlava (okr. Jihlava) - Městská knihovna (1938-1945) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Zemská a universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1945-1947) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Výzkumný ústav pedagogický (1948-1949) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Kostnická jednota (1951-1952) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československo-sovětský institut ČSAV (1952-1953) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1953-1954) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1954-1960) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 3. 5. 1905 v Satalicích u Prahy, zemřela 14. 1. 1994 v Praze. PhDr., knihovnice, překladatelka, spisovatelka. |
| Źivotopis |
Narodila se 3. května 1905 v Satalicích u Prahy do rodiny důstojníka, který padl brzy po vypuknutí 1. světové války, ještě
v prosinci 1914. Po maturitě, kterou složila na dívčím reformním reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech v červnu 1924, se
zapsala ke studiu české historie a pomocných věd historických na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1925
složila státní zkoušku z francouzštiny. V červnu 1928 byla promována na doktorku filozofie, když obhájila disertaci Jakoubek
z Vřesovic a Biliny. Od prosince 1928 do ledna 29 učila na českém spolkovém dívčím reálném gymnáziu v Praze XII a poté do
června 1929 na městském dívčím reálném gymnáziu v Praze II. Současně docházela do státní školy knihovnické, kde v červnu 1929
složila státní zkoušku. Od května 1930 do prosince 1931 pracovala v knihovně Památníku osvobození v Praze na Žižkově, od července
1932 do konce dubna 1938 byla vedoucí veřejné knihovny města Frýdku. V roce 1936 tam sestavila a vydala tiskem seznam knih.
Od května 1938 do konce září 1945 pracovala jako vedoucí městské české knihovny v Jihlavě. Aktivně se zapojila do činnosti
jihlavského Sokola, než byl zrušen v roce 1941, a působila v ilegální buňce KSČ L. Čuky v Jihlavě. Byla ve výzvědné službě
pro plukovníka Vlasáka. Po osvobození Československa předávala zkušenosti s prací v knihovnách účastníkům státních knihovnických
kurzů pořádaných Ministerstvem školství, naposledy v roce 1946 v Českých Budějovicích. To již od října 1945 pracovala v brněnské
univerzitní knihovně, kde měla hodnost komisařky archivní a knihovní služby. V letech 1948 a 1949 vedla knihovnu Výzkumného
ústavu pedagogického v Brně.
|
|
Následoval rok a půl ve Státním úřadu církevním ve funkci referentky, pak rok v Kostnické jednotě v Praze na místě tajemnice
a knihovnice. Od července 1952 do března 1953 vedla knihovnu Československo-sovětského institutu ČSAV. V dubnu 1953 nastoupila
jako bibliograf do Národní knihovny v Praze, v polovině června 1954 přešla do Slovanské knihovny. V ní vedla katalogizační
oddělení do října 1958, pak byla bibliografkou, podle některých zdrojů vedla oddělení služeb čtenářům než odešla do důchodu
na konci srpna 1960. Byla horlivou propagátorkou Lužice. Ve Slovanské knihovně přednášela o spisovateli Juriji Březanovi,
připravila výstavu lužického spisovatele Jakuba Barta-Ćišinského a sestavila jeho bibliografii. Napsala řadu textů o Lužici,
některé její povídky a romány byly přeloženy do lužické srbštiny. Kratší texty podepisovala zkratkou -tr-. Zemřela 14. ledna
1994 v Praze.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
