Záhlaví |
Juvenická, Marie, 1897-1966 |
Církevní jméno |
Pokrovská, Marie, 1897-1966 |
Narození |
6. května 1897, Moskva (Rusko) |
Úmrtí |
. 1966 |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1929-1942) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1943-1944) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1945-1948) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 6. 5. 1897 v Moskvě, zemřela v roce 1966. PhDr., knihovnice a pěvkyně. |
Źivotopis |
Narodila se 6. května 1897 (podle ruského kalendáře) v Moskvě jako Marie Pokrovskaja. Její otec byl univ. prof. a ředitelem
statist. ústavu v Petrohradě. V Petrohradě docházela na gymnázium a poté do roku 1917 i na vyšší ženský pedagogický ústav,
kde studovala všeobecnou historii. Po jeho absolvování učila na dívčím státním gymnáziu v Mariupolu. Po vypuknutí socialistické
revoluce bojoval její manžel proti bolševikům. V roce 1920 musela s manželem opustit vlast. Přes Turecko emigrovala do Československa,
kde v roce 1935 získala československé státní občanství. V zimním semestru 1921/22 si zapsala studium slovanské filologie
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Současně docházela na německou konzervatoř v Praze a jako sopranistka vystupovala
ve třicátých letech v rozhlase a na veřejných koncertech. Během studia napsala disertaci Literární činnosti císařovny Kateřiny
II. a v říjnu 1927 byla promována na doktorku filozofie. V listopadu 1929 nastoupila na 6 měsíců a na poloviční úvazek do
Veřejné a universitní knihovny v Praze, aby katalogizovala knihy z oboru slavistiky. V roce 1930 jí byl úvazek obnoven a v
dalších letech byla v knihovně vedena jako stipendistka či jako vědecká pomocná síla s měsíčním platem 500 korun. Popisovala
zahraniční disertace, 5 let měla dozor v hlavní čítárně a a zároveň vpisovala kopie knih do generálního katalogu zahraničních
knih. V letech 1932 až 1937 účinkovala v Československém rozhlase jako propagátorka slovanských písní. Když v letech 1937
až 1939 navštěvovala knihovnické kurzy při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, bylo jí z toho důvodu odpuštěno
kolejné.
|
|
V červnu 1938 složila nižší a v červnu 1939 vyšší knihovnickou zkoušku. Přes deset let se jí nedařilo získat trvalý pracovní
poměr v knihovnách. Největší příležitost měla na podzim 1938, když byl vypsán konkurz na místo konceptní úřednice v univerzitní
knihovně v Bratislavě, ale neuspěla, protože už měla českou státní příslušnost. Dále pracovala v pražském Klementinu jako
smluvní vysokoškolská síla kratší dobu ve Slovanské knihovně (v roce 1943), delší dobu pak v Národní a universitní knihovně
(NUK). V únoru 1947 byla přidělena Slovanské knihovně, a to až do konce června 1948, kdy akční výbor NUK rozhodl o podání
výpovědi a ministerstvo dalo výpověď při zachování tříměsíční lhůty. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že její manžel byl v
roce 1945 odvlečen komandem SMĚRŠ, takže v očích komunistů byla politicky nespolehlivá. Nepomohlo jí ani odvolání, ve kterém
poukázala na odpracovaných 20 let v knihovně a na její zhoršený zdravotní stav. Nakonec se dožila téměř sedmdesáti let, zemřela
totiž v roce 1976.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|