| Záhlaví |
Baran, Dušan, 1924-1984 |
| Odkaz. forma |
Baran, Dušan Eduard, 1924-1984 |
| Narození |
22. července 1924, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
. 1984 |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1954-1964) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 22. 7. 1924 v Praze, zemřel v roce 1984. Knihovník, bibliograf a překladatel. |
| Źivotopis |
Narodil se 22. července 1924 v Praze. V roce 1942 maturoval na reálném gymnáziu v Lublani. V Jugoslávii se zapojil se do protinacistického
odboje a od října 1943 působil jako kurýr u jugoslávského Červeného kříže. Po osvobození Jugoslávie pracoval jako tlumočník
pro britskou armádu. Současně v letech 1943 až 1948 absolvoval dva semestry na filozofické fakultě a čtyři semestry na ekonomické
škole ve Florencii (Itálie). Před nástupem do Národní knihovny v Praze byl zaměstnán jako vedoucí provozní účtárny v Sedleckých
kaolinových závodech v Karlových Varech, v Keramických surovinách v Karlových Varech a v Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě
Kunčicích. Knihovnickou kariéru zahájil v květnu 1954 jako pomocná síla na třídění knižního materiálu bývalých klášterních
knihoven a na technickou redakci Článků v českých časopisech v Národní knihovně v Praze. Zároveň excerpoval a jmenně i věcně
popisoval část deníků a několik revuí. Byl iniciativní, podal řadu zlepšovacích návrhů v organizaci a technice práce v oddělení.
Knihovnické vzdělání si doplnil v knihovnickém kurzu a časem se stal expertem pro aplikaci sovětského systému třídění materiálu
v Článcích v českých časopisech. Od května 1957 byl placen již jako bibliograf. Od roku 1961 dálkově studoval na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy obor československé dějiny a čeština. V roce 1963 externě zpracovával časopisy a noviny pro Ústav
pro českou literaturu ČSAV. V Národní knihovně ukončil pracovní poměr dohodou k 14. lednu 1964, ale s knihovnou dále spolupracoval.
|
|
Na základě smlouvy redigoval články v českých časopisech, podílel se na redakční koncepci a přípravě redakční metodiky, na
pokusné redakci materiálu získaného excerpcí osmi ročníků Rudého práva, a to až do roku 1968. Koncem toho roku emigroval do
Jugoslávie. V této svazové republice byl ředitelem letecké společnosti a po roce 1974 mu tam vyšly překlady tři románů M.
Kundery a sbírky povídek J. Nesvadby. Podle údajů slovinské národní knihovny zemřel v roce 1984.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
