| Záhlaví |
Kabešová, Jarmila, 1921-2011 |
| Církevní jméno |
Waageová, Jarmila, 1921-2011 |
|
Dubovská, Jarmila, 1921-2011 |
| Odkaz. forma |
Waage-Kabešová, J., 1921-2011 |
| Narození |
21. září 1921, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
. 2008 |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1945-1953) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední výbor Československého svazu mládeže (1953) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Památník národního písemnictví (1953-1956) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1968-1983) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 21. 9. 1921 v Praze, zemřela v roce 2008. PhDr., knihovnice, beletristka, editorka výborů ze Zikmunda Wintra a Elišky
Krásnohorské.
|
| Źivotopis |
Narodila se jako Jarmila Kabešová do rodiny úředníka a pozdějšího ministra financí 21. září 1921 v Praze. Maturovala v květnu
1941 na klasickém gymnáziu v Praze XII v Londýnské ulici a poté absolvovala jeden běh Knihovnické školy s českým jazykem vyučovacím
v Praze. V červenci 1942 složila zkoušku, která ji opravňovala spravovat veřejnou knihovnu určenou pro více než 10 tisíc obyvatel.
Zároveň se učila německy v Ústavu moderních jazyků a v dubnu 1942 úspěšně podnikla zkoušku způsobilosti vyučovat němčinu na
hlavních školách. Koncem roku 1942 byla nuceně nasazena v Aero ve Vysočanech, kde byla zaměstnána v archivu technické dokumentace.
Po osvobození Československa nastoupila v září 1945 do Ústřední knihovny hlavního města Prahy. Souběžně studovala na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1949 obhájila disertaci, kterou nazvala Julius Zeyer a dnešek, a v červnu 1949
už jako Jarmila Waageová byla promována na doktorku filozofie. Od roku 1945 přispívala pod šifrou jkb do periodika Knihy a
čtenáři, v roce 1948 byl její článek o S. K. Neumannovi zařazen jako úvodník do 4. čísla prvního ročníku časopisu Čtenář,
čtrnáctideníku Ústřední knihovny. V městské lidové knihovně byla v roce 1950 jmenována do “vyřazovací komise” a během následujících
měsíců před odchodem na mateřskou dovolenou vyřadila s M. Kropáčkovou řadu knih nemarxistických filozofů, katolických autorů
či emigrantů. Městskou lidovou knihovnu opustila v dubnu 1953, aby vedla knihovnu na Ústředním výboru Československého svazu
mládeže. Po půl roce přešla do Památníku národního písemnictví, kde pečovala o svozy ze zrušených klášterů.
|
|
Od března 1956 až do konce července 1968 působila v Hlavní správě tiskového dozoru jako tzv. plnomocník a kontrolovala texty
knih určených ke zveřejnění. Později ke knihám přibyly texty periodika Svazu československých spisovatelů včetně Literárních
novin. Po zrušení cenzurního úřadu krátce pracovala od srpna 1968 v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka jako programový referent.
V prosinci 1968 už jako Jarmila Dubovská získala místo ústředního instruktora pro knihovny kulturně výchovného charakteru
v Ústředním vědecko-metodickém kabinetu knihovnictví Státní knihovny ČSSR. Jako hlavní knihovnice řešila úkoly na úseku doplňování
knihovních fondů a zpracovávala roční a čtvrtletní výběry literatury pro knihovny kulturně výchovného charakteru. Když bylo
ve Státní knihovně ČSR založeno oddělení zvláštních fondů, byla jmenována koncem roku 1970 jeho vedoucí. Tuto funkci vykonávala
do nástupu nového vedoucího v únoru 1972, kterého pak zastupovala. V rámci reorganizace Státní knihovny ČSR a vzniku sektorů
vedla v sektoru knihovních fondů od července 1974 národní konzervační fond. V prosinci 1975 byla převedena do sektoru výzkumu
a metodiky knihovnictví, kde do března 1979 vykonávala funkci vedoucí oddělení vědeckometodické práce. Přispívala do Metodického
zpravodaje, v letech 1975 až 1978 byla členkou redakční rady bulletinu Metodický zpravodaj SVMK a v letech 1975 až 1982 členkou
redakční rady sborníku Strahovská knihovna. Na konci roku 1983 odešla ze Státní knihovny ČSR do důchodu. Zemřela v roce 2008.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
