| Záhlaví |
Nohová, Jitka, 1916- |
| Církevní jméno |
Nebušková, Jitka, 1916- |
| Narození |
25. prosince 1916, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního shromáždění (nyní Parlamentní knihovna) (1936-1941) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Tiskový odbor presidia ministerské rady (1941-1942) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1954-1955) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Městská lidová knihovna (nyní Městská knihovna v Praze) (1957) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1964-1974) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 25. 12. 1916 v Praze. Knihovnice. |
| Źivotopis |
Narodila se jako Jitka Nebušková 25. prosince 1916 do rodiny právníka a hudebního teoretika a klavíristky v Praze II. Od roku
1928 docházela na státní československé reformní reálné gymnázium v Praze XIX ve Sládkově ulici. Jak informovaly noviny v
květnu 1932, byla mezi zraněnými při železniční nehodě ve Vršovicích. Nehoda naštěstí neměla trvalé následky, takže v červnu
1936 složila maturitu s vyznamenáním. V listopadu 1936 získala místo smluvní úřednice v knihovně Národního shromáždění v Praze.
Odborné vzdělání si doplnila v knihovnickém kurzu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v červnu 1937 složila nižší
státní knihovnickou zkoušku. Z knihovny Národního shromáždění byla vzhledem k okupaci převedena v listopadu 1941 do knihovny
v Tiskovém odboru presidia ministerské rady. Od března 1942 až do konce května 1945 byla zaměstnána ve Státní tiskárně v Praze.
Po celou dobu okupace pracovala ilegálně pro Komunistickou stranu Československou a v březnu 1944 se provdala za levicového
básníka Jana Nohu. V polovině února 1954 nastoupila do oddělení retrospektivní bibliografie v Národní knihovně, po devíti
měsících přešla do oddělení redakce České knihy. V něm vytvářela anotace a v bibliografické a zpravodajské službě působila
do 15. září 1955, kdy z rodinných důvodů rozvázala pracovní poměr dohodou. Do knihovny nastoupila znovu v květnu 1957, tentokrát
to však byla pražská městská lidová knihovna. Po třech měsících i odtud odešla z rodinných důvodů. Do Klementina se vrátila
v říjnu 1964. Nejpozději v roce 1968 pracovala v Národní knihovně v oddělení pro statistiku a připravovala podkladové materiály
z úseku vydávání periodického tisku pro potřeby Československého ústředí knižní kultury.
|
|
Na základě prověrky, která konstatovala, že v letech 1968 a 1969 narušila svou činností socialistický společenský řád, jí
byl nejprve ukončen pracovní poměr, po měsíci byl však opět obnoven. Ve Státní knihovně ČSR pracovala do 21. dubna 1974, kdy
odešla do invalidního důchodu.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
