Záhlaví |
Galasová-Brdlíková, Zdenka, 1900- |
Narození |
9. listopadu 1900, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1955-1956) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1956-1964) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 9.11.1900 v Praze. Knihovnice, bibliografka, překladatelka z polštiny. |
Źivotopis |
Narodila se jako Zdenka Brdlíková 9. listopadu 1900 v Praze II, ale dětství prožila v Roudnici nad Labem, kde byl její otec
ředitelem gymnázia. Od roku 1911 docházela do měšťanské a vyšší dívčí tzv. pokračovací školy v Roudnici nad Labem a od roku
1916 do klášterního lycea v Chotěšově u Plzně. V letech 1918 až 1921 studovala němčinu, francouzštinu a dějiny umění jako
mimořádná posluchačka pražské univerzity. Zároveň absolvovala soukromou malířskou školu akademického malíře R. Vejrycha. V
letech 1922 až 1924 byla mimořádnou posluchačkou francouzské literatury a dějin umění na Sorbonně. Současně byla zaměstnána
jako překladatelka v tiskovém oddělení československého ministerstva v Paříži. Po návratu do vlasti pracovala do roku 1926
jako redaktorka v časopise Vlast a Svět. V tom roce se provdala do Polska a přijala příjmení Galasová. Když se v prvních dnech
války v roce 1939 nevrátil manžel ze zaměstnání, opustila s dětmi Varšavu a po mnoha útrapách dorazila do Lvova. Tam byla
od roku 1941 nuceně nasazena v německém Behringově ústavu, kde se vyrábělo sérum proti skvrnitému tyfu. Pracovala jako laborantka
a kromě toho krmila vlastní krví vši, z nichž se pak to sérum vyrábělo. Po skončení války byla přísežným tlumočníkem pro polštinu
v obvodu zemského soudu v Praze. Do roku 1948 překládala z polštiny na Ministerstvu zahraničního obchodu v Praze a poté do
roku 1949 v Polské informační kanceláři v Praze. V letech 1949 až 1953 byla zaměstnána ve Skloexportu nejdříve jako malířka
a později jako úřednice.
|
|
Dalším jejím zaměstnavatelem se stalo Státní nakladatelství dětské knihy, v němž pracovala jako korektorka. V důsledku snížení
počtu pracovníků nakladatelství byla převedena v prosinci 1955 do Univerzitní knihovny v Praze. Půl roku zjišťovala lístky
evidenčního katalogu nezpracovaného knižního fondu v generálním katalogu. V červenci 1956 přešla do Slovanské knihovny, aby
pracovala na bibliografii časopiseckých článků. V roce 1959 jí byl vyměřen starobní důchod, ale ve stálém pracovním poměru
byla jako bibliografka ve Slovanské knihovně až do konce června 1964. I v dalších letech s ní uzavírala Státní knihovna ČSSR
krátkodobé smlouvy. Do poloviny roku 1968 to byla práce ve Slovanské knihovně, v dalším měsíci v Ústředním vědecko-metodickém
kabinetu knihovnictví, od ledna 1969 do února 1970 v Ústředním bibliografickém středisku-Bibliografickém středisku společenských
věd a později až do poloviny roku 1976 v oddělení pro jednotnou soustavu knihoven v Ústředním vědecko-metodickém kabinetu
knihovnictví.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |