| Záhlaví |
Nepovímová, Miloslava, 1936- |
| Narození |
20. září 1936, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Krajská odborová rada Středočeského kraje (1959-1966) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední rada odborů (1966-1972) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSR (nyní Národní knihovna ČR) (1972-2010) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 20.9.1936 v Praze. Mgr., náměstkyně ředitele Státní knihovny ČSR pro oblast výzkumu a metodiky knihovnictví. |
| Źivotopis |
Narodila se 20. září 1936 v Praze. V roce 1954 maturovala na jedenáctileté střední škole. Od září 1954 do června 1959 studovala
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy historii a osvětu se zaměřením na knihovnictví. Po složení zkoušek a obhájení diplomové
práce Studentská léta Viktora Dyka získala v roce 1959 titul promovaný historik. V roce 1970 vystudovala na této fakultě i
obor dějin a teorie divadelnictví. Od srpna 1959 do října 1966 byla zaměstnána na Krajské odborové radě Středočeského kraje
jako samostatný pracovník a měla na starost knihovnické záležitosti. Od října 1966 pracovala v oddělení kulturně výchovné
práce Ústřední rady odborů. Zřejmě jako zástupce odborových knihovníků se stala v lednu 1967 členkou redakční rady Čtenáře.
V březnu 1968 vystoupila na konferenci v Městské knihovně v Praze a informovala o plánu rozvoje soutěže odborových knihoven
a o sdružování odborových a lidových knihoven. O konferenci napsala v tom roce článek do Čtenáře pod názvem Knihovnické jaro
(s. 143-151). Rovněž se stala členem přípravného výboru SKIP v květnu 1968 a členkou redakční rady Metodického zpravodaje
Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví od čísla 3/1968. Do Čtenáře napsala v listopadu 1968 ještě článek o odborových
knihovnách (s. 376-377) a na podobné téma i v březnu 1971 (s. 64-66). V dubnu 1972 nastoupila do Státní knihovny ČSR jako
samostatný odborný pracovník. V listopadu 1973 se podílela na ustavení aktivu pro práci s politickou literaturou při SK ČSR
a informovala o tom v Ročence Státní knihovny ČSR v Praze 1973 (Praha: SNTL, 1975. s. 179).
|
|
Od 1. června 1974 byla pověřena a následně jmenována vedoucí oddělení vědecko-metodické práce Státní knihovny ČSR v sektoru
výzkumu a metodiky knihovnictví. Od roku 1976 byla na pozici samostatného odborného pracovníka specialisty. V letech 1977
až 1979 spoluřešila resortní výzkumný úkol Práce s dospívající mládeží ve veřejných knihovnách ČSR. Výsledky publikovala s
J. Sodomkovou a Z. Vajdovou v příloze Čtenáře č. 12 v roce 1979 v článku Veřejné knihovny a dospívající mládež. Zprávu o česko-sovětském
semináři o problematice informační činnosti veřejných knihoven napsala v roce 1980 pod šifrou -mn- do březnového Čtenáře (s.
69). V prosinci 1980 vystoupila na poradě ředitelů ústředních knihoven sítí a krajů s referátem o vědecko-výzkumné činnosti
v knihovnictví a na poradě metodiků ústředních knihoven sítí a krajů hovořila o výzkumných úkolech pro sedmou pětiletku. Od
1.1.1982 byla jmenována ředitelkou sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví ve Státní knihovně ČSR a 3 měsíce poté náměstkyní
ředitele Státní knihovny ČSR pro oblast výzkumu a metodiky knihovnictví. V prosinci 1982 vystoupila s informací o sektoru,
který řidila, na koordinační poradě ředitelů a hlavních metodiků krajů a sítí,v říjnu 1983 řídila v Milenovicích u Písku seminář
pracovníků jednotné soustavy knihoven ČSR, věnovaný ideově výchovné práci. Od tohoto roku působila také jako tajemnice ÚKR.
Na celostátní konferenci knihovníků v červenci 1985 v Bratislavě přednesla referát Podíl vědecko-metodické činnosti na rozvoji
knihovnictví do roku 2000.
|
|
Dále spolupracovala se Čtenářem, kromě členství v jeho redakční radě napsala s M. Sedláčkovou v roce 1986 úvodník do 1. čísla
(s. 2-5), v r. 1987 sepsala hlavní směry kulturně výchovné činnosti pro rok 1988 (s. 314-316), v následujícím roce s S. Matějovcovou
článek Ke čtyřiceti letům rozvoje sítě veřejných knihoven (s. 312-315). V roce 1989 přispěla svou odpovědí do ankety k jubilejím
knihovnických zákonů (s. 321-322). V roce 1990 přešla jako vedoucí odborná pracovnice – specialistka do oddělení národní konzervační
fond v odboru doplňování fondů. Od 1.5.1990 se stala vedoucí odboru, později pracovala v oddělení doplňování zahraničních
dokumentů a na úsek akvizice a služby i jako knihovník v odboru doplňování fondů až do konce roku 2010. Doplnit odkazovou
formu o Nepovímová, Milena.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
