| Záhlaví |
Patočka, František, 1904-1986 |
| Odkaz. forma |
Patočka, F., 1904-1986 |
|
Patočka, Fr., 1904-1986 |
| Narození |
2. února 1904, Stračov (okr. Hradec Králové) |
| Úmrtí |
. 1986 |
| Místo působení |
Liberec (okr. Liberec) - Krajská lidová knihovna (nyní Krajská vědecká knihovna) (1952-1958) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 2. února 1904 ve Stračově, zemřel v srpnu 1986. Ředitel Krajské lidové knihovny v Liberci, autor vlastivědných publikací,
turistických průvodců a sbírky pověstí z oblasti severních Čech.
|
| Źivotopis |
Narodil se 2. února 1904 do rolnické rodiny ve Stračově. Vystudoval učitelský ústav, v roce 1923 složil zkoušku učitelské
dospělosti a o dva roky později zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy. V roce 1929 složil zkoušku učitelské způsobilosti
pro měšťanské školy. Před rokem 1945 učil v obecné škole v Lanžově nedaleko Dvora Králové nad Labem. Přispíval do místních
novin pod šifrou fap. Po válce přišel na Liberecko a až do roku 1952 působil jako okresní knihovnický inspektor pro okres
Liberec venkov. V roce 1952 byl jmenován ředitelem Krajské lidové knihovny V. Kopeckého v Liberci a v této funkci působil
do roku 1958. Poté se vrátil k pedagogické práci a učil na základní devítileté škole v Orlí ulici v Liberci. Libereckou knihovnu
dovedl k zisku čestného uznání Ministerstva školství a kultury za úspěšnou činnost v roce 1955 a k zisku titulu Vzorná lidová
knihovna v následujícím roce. V letech 1951 až 1957 spolupracoval s časopisem Čtenář. V roce 1951 napsal článek o vzorné lidové
knihovně ve Vesci na Liberecku (11.1951, 3(11). s. 279-281), o čtyři roky později o návštěvách v mládežnických brigádách a
budování knihovniček u nich (07.1955, 7(7). s. 215) a v roce 1957 o vytvoření literární mapy (05.1957, 9(5). s. 102-104).
Od roku 1957 byl členem sekce Ústřední knihovnické rady pro plánování a odměňování knihovnické práce. Do Liberce pozval řadu
básníků a spisovatelů na besedy, s některými pak absolvoval přednáškové turné po okrese. Sám také přednášel, jen o Karolíně
Světlé téměř stopadesátkrát. Několik vlastivědných pořadů připravil pro Československý rozhlas v Liberci. Byl členem Klubu
českých turistů a po čase i předsedou župy Klubu, členem Sokola a místopředsedou krajského výboru Československé obce sokolské.
|
|
Značkoval turistické trasy a zasloužil se o záchranu 35 turistických chat v Jizerských a Lužických horách. Vydal první turistickou
mapu těchto hor. Od starousedlíků zapisoval pověsti a historické události, texty dostaly v roce 1978 podobu knižní publikace
Čerti na Ještědu. V důchodu jezdil učit do Hejnice, protože tam bylo málo učitelů. Zemřel v srpnu 1986, poslední rozloučení
proběhlo v libereckém krematoriu 12. srpna 1986.
|
| Medaile a ocenění |
Za zásluhy o rozvoj československé tělovýchovy I. stupně |
|
pamětní medaile ÚV ČSTV |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
