| Záhlaví |
Pohlei, Pavel |
| Odkaz. forma |
Poglej, P. |
| Narození |
26. listopadu 1931, Náchod (okr. Náchod) |
| Úmrtí |
. 2009 |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1967-1991) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 26. 11. 1931 v Náchodě, zemřel v roce 2009. Prom. filolog - rusista, překladatel, vedoucí oddělení ve Slovanské knihovně,
autor slovníků a jazykových učebnic.
|
| Źivotopis |
Narodil se 26. listopadu 1931 v Náchodě. V roce 1950 maturoval na reálném gymnáziu, v roce 1955 složil státní zkoušky na Filologické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze a byl promován. V roce 1966 absolvoval kurz vědeckých informací u komise prezidia ČSAV.
Od února 1954 do konce roku 1958 byl zaměstnán v Ústavu ruského jazyka, literatury a dějin SSSR jako mladší vědecký pracovník.
V letech 1959 až 1963 vedl oddělení v Československo-sovětském institutu ČSAV a poté odešel do Ústavu jazyků a literatur ČSAV
na pozici odborného pracovníka a vedoucího oddělení. V květnu 1967 nastoupil jako samostatný odborný knihovník do Slovanské
knihovny, aby vedl oddělení analytického rozpisu periodik. V červenci 1969 byl jmenován do funkce hlavního knihovníka. V rámci
reorganizace Slovanské knihovny byla v lednu 1971 zrušena funkce vedoucího analytického rozpisu ve Slovanské knihovně a Pohlei
byl od února 1973 přeřazen do funkce odborného pracovníka. V březnu 1983 mu zemřela manželka Milena, která pracovala ve Slovanské
knihovně již od roku 1954. V osmdesátých letech spolupracoval na personální bibliografii Jana Nerudy, kterou vydala Všesvazová
státní knihovna zahraniční literatury v Moskvě v koordinaci se Státní knihovnou České socialistické republiky. Od října 1987
byl opět vedoucím odborným pracovníkem a od září 1990 vedoucím odborným pracovníkem specialistou. Na konci roku 1991 odešel
do starobního důchodu, ale Národní knihovnu neopustil.
|
|
Do května 1992 pracoval jako odborný referent ve Slovanské knihovně a od května 1995 byl vedoucím odborným pracovníkem specialistou
v odboru správy a ochrany fondů (OSOF). V té době se podílel i na české redakci příručky německých historických knižních fondů.
V roce 1996 byl převeden z OSOF do kanceláře ředitele Národní knihovny, kde pracoval ještě v roce 2002. Vedle bohaté překladatelské
činnosti publikoval i v odborném knihovnickém tisku. Řada jeho prací vyšla v Ročence Státní knihovny ČSR, kam napsal o 6.
mezinárodním sjezdu slavistů (1971(1968-1969), s. 222-223), o zkušenostech ze zpracování speciálních fondů ve Slovanské knihovně
(1980(1977-1978), s. 213-217) a společně s E. Velinskou o nových službách, které nabízela v té době Slovanská knihovna (1983(1979-1980),
s. 160-165). Odborný časopis Národní knihovna mu uveřejnil článek Současný stav, možnosti a perspektivy mezinárodního využívání
fondů Slovanské knihovny (1990, 1(2), s. 77-80) a úvahu Je potřebný knihovnický zákon? (1994, 5(2), s. 160-162). Od roku 1989
přispíval do Zpravodaje Státní knihovny ČSR, oblíbený byl jeho Výběr z význačných uživatelů Slovanské knihovny a řadu příspěvků
otiskl i Informační bulletin Národní knihovny v Praze. V roce 1996 pomáhal s přípravou vydání zvláštního čísla Bulletinu SKIP,
které bylo věnováno polskému knihovnictví. Zemřel v roce 2009.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
