| Záhlaví |
Harantová, Lydie, 1932- |
| Církevní jméno |
Sokolíková, Lydie, 1932- |
| Odkaz. forma |
Sokolíková, L., 1932- |
| Narození |
10. srpna 1932, Veselá (okr. Pelhřimov) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Městská lidová knihovna (nyní Městská knihovna v Praze) (1956-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 10. 8. 1932 ve Veselé. Prom. filoložka, knihovnice a překladatelka z ruštiny. |
| Źivotopis |
Narodila se do rodiny učitele 10. srpna 1932 ve Veselé jako Lydie Sokolíková. Od třinácti let žila v Jindřichově Hradci, kde
docházela do státního reálného gymnázia Vítězslava Nováka. V roce 1951 složila maturitní zkoušku a předseda maturitní komise
a zároveň okresní knihovnický inspektor (a pozdější knihovník ve Státní knihovně ČSSR) dr. František Novotný jí doporučil
tehdy ještě dvouleté studium knihovnictví na Filozofické fakultě v Praze. V Praze navštěvovala Vysokoškolský umělecký soubor
a po smrti otce, když matčina penze nestačila na studia, která se prodloužila na pět let, si našla brigádu v metodickém oddělení
Městské lidové knihovny v Praze. V roce 1956 promovala, když obhájila diplomní práci Rozbor české knižní produkce v roce 1938,
a nastoupila do Městské lidové knihovny natrvalo. Zhruba rok procházela různými pracovišti, aby se poznalo, kde se nejlépe
uplatní. Již v tu dobu začala organizovat populární literární úterky, na nichž se setkávala se známými osobnostmi a získala
jistotu vystupování před veřejností. O úterních večerech věnovaných próze M. Gorkého a poezii K. H. Máchy a J. Wolkera vytvořila
brožury, které v roce 1956 knihovna vydala jako inspiraci pro ostatní kulturní zařízení. V roce 1961 byla k pražské knihovně
přičleněna tzv. Lidová univerzita a metodické oddělení, které dosud organizovalo literární večery, se stalo její součástí.
Lydie pořádala v tomto útvaru kulturní pořady až do vzniku poetické kavárny Viola.
|
|
Pak se začala v rámci metodického oddělení knihovny věnovat mimoškolnímu vzdělávání dospělých. V roce 1964 se stala vedoucí
tohoto oddělení a v roce 1983 zajišťovala spolu se svými podřízenými ve spolupráci se Socialistickou akademií kolem 70 přednáškových
cyklů včetně doporučujících bibliografií. V březnu 1983 se provdala za docenta F. K. Haranta, takže články ve Čtenáři o výchově
a vzdělávání dospělých (1980(8-9), s. 269-271) a o lidové univerzitě (1985(5), s. 154-156) jsou její, i když příjmení autorky
je pokaždé jiné. Byla členkou ústřední rady MŠVV při Ministerstvu kulturry ČSR a členkou rady MŠVV při Národním výboru Praha.
V Městské knihovně pracovala ve vedoucí funkci nejdéle do r. 1991.
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání za rozvoj MŠVV odboru kultury Národního výboru Praha (1976) |
|
Vzorný pracovník kultury (1977) |
|
bronzový odznak ROH (1982) |
|
čestné uznání za rozvoj MŠVV odboru kultury Národního výboru Praha (1982) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
