| Záhlaví |
Lorencová, Miloslava, 1922- |
| Narození |
1. června 1922, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
. 2002 |
| Místo působení |
Čáslav (okr. Kutná Hora) - Městská knihovna (1942) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní odborová ústředna zaměstnanecká (1942-1943) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna vysokých škol technických (nyní Národní technická knihovna) (1943-1948) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1948-1984(1987)) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 1.6.1922 v Praze, zemřela v roce 2002. PhDr., pracovnice Národní knihovny. Práce v oboru lužickosrbské literatury,
překladatelka z lužické srbštiny.
|
| Źivotopis |
Narodila se 1 června 1922 v Praze. V letech 1933 až 1941 docházela na reálné gymnázium v Čáslavi. Po maturitě pracovala od
listopadu 1941 šest měsíců jako úřednice v nakladatelství Ing. Jan Kutina v Praze. Ve školním roce 1941/42 absolvovala knihovnickou
školu a získané poznatky si ověřovala v srpnu a září 1942 v čáslavské městské knihovně. Od září 1942 byla půl roku zaměstnána
v Národní odborové ústředně zaměstnanecké jako pomocná síla v knihovně oddělení “Radost a práce”. V březnu 1943 nastoupila
jako pomocná knihovnická síla do Knihovny vysokých škol technických. V červenci 1947 byla jmenována aktuárskou adjunktkou
s účinností od dubna 1946. Od 18. března 1948 byla přikázána do Národní a universitní knihovny v Praze. Současně v letech
1945 až 1949 studovala srovnávací dějiny slovanských literatur a dějiny moderních literatur západních na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy. V červnu 1951 byla promována, když obhájila disertaci Václav Hanka a Lužice. Upravená verze disertace
pak vyšla ve vědeckém časopise Lětopis 1955, řada A. Od roku 1954 pracovala na publikaci o dějinách knihoven Lužických Srbů,
v roce 1956 podnikla studijní cestu do NDR, kde zjišťovala mj. vzácná bohemika 19. století uložená ve východoněmeckých knihovnách.
V padesátých letech pracovala v Národní knihovně v oddělení retrospektivní bibliografie české produkce 19. století. Od prosince
1959 měla funkci samostatný odborný bibliograf. Po odchodu J. Žaloudkové v roce 1964 do Ústředního vědecko-metodického kabinetu
knihovnictví se stala zástupkyní vedoucího oddělení a revidovala jmenný popis tisků 19. století.
|
|
V roce 1982 excerpovala katalogy různých knihoven, ústavů a bibliografií pro bibliografii 19. století. Redigovala také hlavní
kartotéku 19. století, včetně pomocných kartoték, jako byla kartotéka pseudonymů, překladatelů a nezjištěných autorů. V polovině
února 1984 odešla do důchodu, ale jako pracující důchodkyni ji mohli spolupracovníci potkávat v Klementinu do dubna 1987.
Zemřela v roce 2002. V tisku se občas - možná omylem - psalo její křestní jméno jako Miroslava.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
