| Záhlaví |
Slavíková-Benešová, Anna, 1886- |
| Církevní jméno |
Benešová, Anna, 1886- |
| Narození |
26. března 1886, Rakovník (okr. Rakovník) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního shromáždění (nyní Parlamentní knihovna) (1920-1939) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 26. 3. 1886 v Rakovníku. Úřednice v knihovně Národního shromáždění v Praze. |
| Źivotopis |
Narodila se 26. března 1886 jako Anna Benešová v Rakovníku, kde pracoval její otec jako bednář v místním pivovaru. Po absolvování
tří tříd měšťanských škol byla od roku 1911 zaměstnána v pomocné konceptní službě na okresním hejtmanství v Rakovníku. V lednu
1920 byla přeložena jako kancelářský oficiant na politickou správu na Žižkov, ale již v červnu 1920 byla převzata do služeb
Národního shromáždění. V ročence Národního shromáždění za období 1919/20 byli uvedeni jen čtyři knihovníci-muži a ona jako
asistentka, v dalších letech se počet pomocného personálu knihovny rozšiřoval o další ženy, které však měly vyšší vzdělání
než ona, a dostávaly proto i vyšší hodnost a plat. V červenci 1924 sice byla povýšena do hodnosti oficiálky, před ní už byly
čtyři aktuárské asistentky. Rozhodla se proto studovat na státní škole knihovnické. Po složení inteligenční zkoušky a odborné
zkoušky z literatury se stala řádnou posluchačkou této školy ve školním roce 1926/27. V červnu 1927 složila nižší státní zkoušku
s vyznamenáním. I když v dalších letech tvrdila, že tato zkouška je rovnocenná maturitě, takže jí náleží postup do vyšší hodnosti,
uspěla jen částečně. V prosinci 1932 byla povýšena na vrchní kancelářskou oficiálku a s touto hodností odešla z knihovny v
roce 1939 předčasně do penze, aby nemusela sloužit německým okupantům. Po osvobození Československa byla v červenci 1945 znovu
povolána k výkonu služby do Národního shromáždění. Nebyla však přidělena do knihovny, ale do archivu Národního shromáždění,
kde zpracovávala noviny.
|
|
V únoru 1948 byla přeložena do trvalé výslužby v hodnosti aktuárské ředitelky. O jejím zájmu o knihy svědčí fakt, že v roce
1935 byla členkou Československé společnosti knihovědné. Z periodického tisku lze vyčíst, že se angažovala v ženském hnutí.
V roce 1923 byla zvolena jednatelkou Ženské národní rady a v Radě zastávala i funkci předsedkyně úřednické skupiny. V červnu
1924 se zúčastnila protestní akce proti chystanému návrhu zákona o celibátu žen ve státní službě. V dubnu 1925 byla členkou
delegace žen, kterou přijal T. G. Masaryk, a ve stejném měsíci byla zaznamenána fotoreportérem při slavnostním odevzdání praporů
Verdunu a Paříži na Staroměstské radnici v Praze.
|
| Další info |
 Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
