| Záhlaví |
Nop, Vladimír, 1915-1982 |
| Odkaz. forma |
Nop, Vlad., 1915-1982 |
| Narození |
23. ledna 1915, Zborovice (okr. Kroměříž) |
| Úmrtí |
3. dubna 1982, Zborovice (okr. Kroměříž) |
| Místo působení |
Olomouc (okr. Olomouc) - Universita Palackého (1951-1962) |
|
Kroměříž (okr. Kroměříž) - Uměleckohistorické muzeum (nyní Muzeum Kroměřížska) (1963-1970) |
|
Kroměříž (okr. Kroměříž) - Výzkumný ústav obilnářský (nyní Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž) (1970-1977) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 23.1.1915 ve Zborovicích, zemřel 3.4.1982 tamtéž. Středoškolský pedagog, numismatik, knihovník, filolog, sběratel
exlibris.
|
| Źivotopis |
Narodil se 23. ledna 1915 ve Zborovicích u Kroměříže. Od roku 1927 docházel do státního reálného gymnázia v Kroměříži, ve
školním roce 1930/31 však ze školy vystoupil a středoškolské vzdělání dokončil na reálném gymnáziu v Bučovicích, kde v červnu
1936 maturoval. Na Univerzitě Palackého v Olomouci získal profesuru a v letech 1951 až 1962 zde působil na katedře germánské
a anglické filologie. Přednášel němčinu a byl také knihovníkem. V letech 1963 až 1970 byl zaměstnán v Uměleckohistorickém
muzeu v Kroměříži, které mělo sídlo na zámku, a jemuž byla svěřena i knihovna tehdejšího Státního zámku Kroměříž (později
Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž) a sepsal zde fond numismatické literatury. Jako respektovaný numismatik se specializoval
na mincovnictví olomouckých biskupů a arcibiskupů a dějiny kroměřížské mincovny. Otevřeně projevoval své postoje, po upálení
Jana Palacha např. navrhl smutečně vyzdobit některé prostory zámku, to však bylo vedením zamítnuto, proto smutečně vyzdobil
alespoň své pracoviště. V polovině července 1970 musel z knihovny odejít, protože protestoval proti vyvěšení sovětské vlajky
na stožáru před zámkem na počest “Vítězného února”. Zaměstnání nakonec našel v knihovně Výzkumného ústavu obilnářského, kde
pracoval do odchodu do důchodu v roce 1977. Současně byl externím spolupracovníkem numismatického oddělení Moravského muzea
v Brně. Jeho spolupracovníci z výzkumného ústavu na něho vzpomínají jako na zdvořilého pána, který každého zdravil slovy “Má
úcta”, a snažil se všechny naučit, že se na tento pozdrav odpovídá „Má též“ nebo „Má poklona“.
|
|
Mezi jeho zájmy patřily bibliofilie a sbírání exlibris. V roce 1947 se stal členem Spolku českých bibliofilů, psal do jeho
věstníku Marginalie pod šifrou -p, od 21. ročníku (1948/49) jej redigoval spolu s dalšími dvěma bibliofily a v roce 1948 byl
kooptován do výboru spolku. Zemřel 3. dubna 1982 ve Zborovicích, kde byl také pohřben, jeho ostatky byly později přeneseny
do rodinného hrobu v Olomouci.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
