NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Broukal, Bohumil, 1911-
Narození 31. března 1911, Tábor (okr. Tábor)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední lékařská knihovna (nyní Národní lékařská knihovna) (1936-1938)
Bechyně (okr. Tábor) - Městská knihovna (1939)
Strakonice (okr. Strakonice) - Městská knihovna (1940-1941)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední zemědělská knihovna České akademie zemědělské (1941)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1943)
Varnsdorf (okr. Děčín) - Česká veřejná knihovna (1945-1947)
Liberec (okr. Liberec) - Státní studijní knihovna (nyní Krajská vědecká knihovna v Liberci) (1949-1951)
Brno (okr. Brno-město) - Universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1956)
Brno (okr. Brno-město) - Krajská lidová knihovna (nyní Knihovna J. Mahena) (1957)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední technická knihovna (1957-1958)

Biografická pozn. Narozen 31. 3. 1911 v Táboře. Knihovník, dokumentátor a archivář.
Źivotopis Narodil se 31. března 1911 v Táboře, kde jeho otec v tu dobu působil jako účetní Občanské záložny a později byl jmenován dirigentem filiálky záložny v Třeboni. Od roku 1922 docházel do státního reálného gymnázia v Třeboni, ale příliš neprospíval. Když opakoval 5. i 6. třídu, přešel na Jirsíkovo gymnázium do Českých Budějovic, ale zda zde maturoval, není jisté. Ve školním roce 1935/36 docházel na státní knihovnickou školu v Praze, ale státní zkoušku knihovnickou vykonal až v únoru 1938 ze zdravotních důvodů. Pracoval v řadě knihoven, mnohdy však jen velmi krátce. Od března 1936 do února 1937 (podle jiného zdroje do konce roku 1938) v Ústřední knihovně českých lékařů jako výpomocná kancelářská síla, od září 1939 do konce roku 1939 jako archivář a knihovník v městské knihovně a archivu v Bechyni (podle jiného zdroje byl stipendistou v bechyňské městské knihovně v září a říjnu 1940) a v kulturní komisi okresní skupiny Národního souručenství. Od října 1940 do ledna 1941 byl pomocným knihovníkem ve strakonické městské knihovně. V únoru 1941 ho MŠANO přidělilo jako stipendistu do Ústřední zemědělské knihovny České akademie zemědělské v Praze, kde pracoval do konce roku na české zemědělské bibliografii. V lednu 1942 nastoupil službu v kanceláři technické správy velitelství 3. úseku PO v Dejvicích. Od února 1943 do konce roku 1943 pracoval v Ústřední knihovně hlavního města Prahy. Od ledna 1944 do srpna 1945 působil jako vlastivědný referent v ústředí České obce turistické v Praze. V přihlášce do Svazu českých knihovníků, kterou podal v říjnu 1945, uvedl, že vede Českou veřejnou knihovnu ve Varnsdorfu, je zmocněncem ústředního výboru České obce turistické pro Lužické hory a členem ústřední značkařské komise.
Z Varnsdorfu, kde zanechal knihovnu ve finančním nepořádku, se vrátil v květnu 1947 do Prahy do ústředí Klubu českých turistů a do srpna 1948 zde pracoval jako referent značení. Od září 1948 se pět měsíců staral o městský archiv v Jablonném v Podještědí a pak nastoupil na místo knihovníka a bibliografa do Státní studijní knihovny v Liberci. V ní vydržel přes dva roky a poté byl rok brigádníkem v Lesním závodě Křivoklát a sedmnáct měsíců úředníkem na Krajské správě v Liberci. Než byl poslán na léčení štítné žlázy do různých sanatorií a nemocnic, údajně pracoval celé září 1953 jako knihovník na Krajské lidové správě v Karlových Varech. Po ukončení léčení byl zaměstnán na konci roku 1956 dva měsíce v brněnské univerzitní knihovně, v lednu 1957 v brněnské krajské lidové knihovně a v únoru 1957 na knihovnickém místě ve Státním archivu Brno. Od dubna 1957 do září 1957 působil jako průvodce v národním podniku Turista Blansko. Pak se odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako knihovník od října 1957 v Ústřední technické knihovně, od dubna 1958 v knihovně Památníku národního písemnictví a od června do října 1958 v Akademické knihovně. Následovala šestiměsíční práce na dokumentaci názvosloví v Zemědělském muzeu ČAZV, 15 dní správcovství ve Státním zámku Žleby a šest dnů dozorování v Domě výstavních služeb Praha. V listopadu 1959 konečně našel práci, u které vydržel téměř sedm let. Do května 1966 pomáhal při dokumentaci a přípravě česko-ruského slovníka ve Slovanském ústavu ČSAV.
Od června 1966 do března 1967 působil jako dokumentátor a knihovník ve Státním středisku památkové péče v Ústí nad Labem, pak dva měsíce dokumentoval dějiny hornictví v Oblastním muzeu Kladno a dva měsíce pracoval jako administrativní síla v Národním technickém muzeu v Praze. Koncem července 1968 nastoupil na zástup do Slovanské knihovny, kde prováděl revize ve skladišti, a postupně ho využily i další složky Státní knihovny ČSR, když několik měsíců pracoval v Ústřední ekonomické knihovně a v Celostátní evidenci zahraniční literatury. Střídání zaměstnavatelů pokračovalo i v dalším období. V březnu a dubnu 1969 pracoval jako knihovník v Entomologickém ústavu ČSAV, v květnu 1969 v oddělení povinných výtisků ve Státní knihovně ČSR a v dubnu a květnu 1971 v oddělení dokumentace a revize sbírek Středočeské galerie Praha. Před odchodem do důchodu působil s přestávkami do června 1974 jako knihovní asistent v Národní knihovně, v oddělení zpracování literatury v Národní knihovně a v Technickém ústředí knihoven. Přispíval do Lidových listů, Českého turisty a Národní politiky. V padesátých letech napsal text “Jablonecko nad Nisou, Tanvaldsko nad Desnou vás zvou k návštěvě Jizerských hor a Krkonoš”, který vydala tiskem Cestovní informační služba v Jablonci nad Nisou, a z němčiny přeložil 9. třídu Mezinárodního desetinného třídění (Vlastivěda. Zeměpis. Životopisy. Dějiny). Kromě Svazu českých knihovníků byl členem Ústředního spolku českých knihovníků a Rodopisné společnosti československé. Další zdroj: NA, fond ČAZ (566), ka 243: sign. 106/2

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 28 / 000002890.htm ]