| Záhlaví |
Broukal, Bohumil, 1911- |
| Narození |
31. března 1911, Tábor (okr. Tábor) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední lékařská knihovna (nyní Národní lékařská knihovna) (1936-1938) |
|
Bechyně (okr. Tábor) - Městská knihovna (nyní Kulturní středisko města Bechyně) (1939) |
|
Strakonice (okr. Strakonice) - Městská knihovna (1940-1941) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední zemědělská knihovna České akademie zemědělské (1941) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1943) |
|
Varnsdorf (okr. Děčín) - Česká veřejná knihovna (1945-1947) |
|
Liberec (okr. Liberec) - Státní studijní knihovna (nyní Krajská vědecká knihovna v Liberci) (1949-1951) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1956) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Krajská lidová knihovna (nyní Knihovna Jiřího Mahena) (1957) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední technická knihovna (1957-1958) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 31. 3. 1911 v Táboře. Knihovník, dokumentátor a archivář. |
| Źivotopis |
Narodil se 31. března 1911 v Táboře, kde jeho otec v tu dobu působil jako účetní Občanské záložny a později byl jmenován dirigentem
filiálky záložny v Třeboni. Od roku 1922 docházel do státního reálného gymnázia v Třeboni, ale příliš neprospíval. Když opakoval
5. i 6. třídu, přešel na Jirsíkovo gymnázium do Českých Budějovic, ale zda zde maturoval, není jisté. Ve školním roce 1935/36
docházel na státní knihovnickou školu v Praze, ale státní zkoušku knihovnickou vykonal až v únoru 1938 ze zdravotních důvodů.
Pracoval v řadě knihoven, mnohdy však jen velmi krátce. Od března 1936 do února 1937 (podle jiného zdroje do konce roku 1938)
v Ústřední knihovně českých lékařů jako výpomocná kancelářská síla, od září 1939 do konce roku 1939 jako archivář a knihovník
v městské knihovně a archivu v Bechyni (podle jiného zdroje byl stipendistou v bechyňské městské knihovně v září a říjnu 1940)
a v kulturní komisi okresní skupiny Národního souručenství. Od října 1940 do ledna 1941 byl pomocným knihovníkem ve strakonické
městské knihovně. V únoru 1941 ho MŠANO přidělilo jako stipendistu do Ústřední zemědělské knihovny České akademie zemědělské
v Praze, kde pracoval do konce roku na české zemědělské bibliografii. V lednu 1942 nastoupil službu v kanceláři technické
správy velitelství 3. úseku PO v Dejvicích. Od února 1943 do konce roku 1943 pracoval v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.
Od ledna 1944 do srpna 1945 působil jako vlastivědný referent v ústředí České obce turistické v Praze. V přihlášce do Svazu
českých knihovníků, kterou podal v říjnu 1945, uvedl, že vede Českou veřejnou knihovnu ve Varnsdorfu, je zmocněncem ústředního
výboru České obce turistické pro Lužické hory a členem ústřední značkařské komise.
|
|
Z Varnsdorfu, kde zanechal knihovnu ve finančním nepořádku, se vrátil v květnu 1947 do Prahy do ústředí Klubu českých turistů
a do srpna 1948 zde pracoval jako referent značení. Od září 1948 se pět měsíců staral o městský archiv v Jablonném v Podještědí
a pak nastoupil na místo knihovníka a bibliografa do Státní studijní knihovny v Liberci. V ní vydržel přes dva roky a poté
byl rok brigádníkem v Lesním závodě Křivoklát a sedmnáct měsíců úředníkem na Krajské správě v Liberci. Než byl poslán na léčení
štítné žlázy do různých sanatorií a nemocnic, údajně pracoval celé září 1953 jako knihovník na Krajské lidové správě v Karlových
Varech. Po ukončení léčení byl zaměstnán na konci roku 1956 dva měsíce v brněnské univerzitní knihovně, v lednu 1957 v brněnské
krajské lidové knihovně a v únoru 1957 na knihovnickém místě ve Státním archivu Brno. Od dubna 1957 do září 1957 působil jako
průvodce v národním podniku Turista Blansko. Pak se odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako knihovník od října 1957 v Ústřední
technické knihovně, od dubna 1958 v knihovně Památníku národního písemnictví a od června do října 1958 v Akademické knihovně.
Následovala šestiměsíční práce na dokumentaci názvosloví v Zemědělském muzeu ČAZV, 15 dní správcovství ve Státním zámku Žleby
a šest dnů dozorování v Domě výstavních služeb Praha. V listopadu 1959 konečně našel práci, u které vydržel téměř sedm let.
Do května 1966 pomáhal při dokumentaci a přípravě česko-ruského slovníka ve Slovanském ústavu ČSAV.
|
|
Od června 1966 do března 1967 působil jako dokumentátor a knihovník ve Státním středisku památkové péče v Ústí nad Labem,
pak dva měsíce dokumentoval dějiny hornictví v Oblastním muzeu Kladno a dva měsíce pracoval jako administrativní síla v Národním
technickém muzeu v Praze. Koncem července 1968 nastoupil na zástup do Slovanské knihovny, kde prováděl revize ve skladišti,
a postupně ho využily i další složky Státní knihovny ČSR, když několik měsíců pracoval v Ústřední ekonomické knihovně a v
Celostátní evidenci zahraniční literatury. Střídání zaměstnavatelů pokračovalo i v dalším období. V březnu a dubnu 1969 pracoval
jako knihovník v Entomologickém ústavu ČSAV, v květnu 1969 v oddělení povinných výtisků ve Státní knihovně ČSR a v dubnu a
květnu 1971 v oddělení dokumentace a revize sbírek Středočeské galerie Praha. Před odchodem do důchodu působil s přestávkami
do června 1974 jako knihovní asistent v Národní knihovně, v oddělení zpracování literatury v Národní knihovně a v Technickém
ústředí knihoven. Přispíval do Lidových listů, Českého turisty a Národní politiky. V padesátých letech napsal text “Jablonecko
nad Nisou, Tanvaldsko nad Desnou vás zvou k návštěvě Jizerských hor a Krkonoš”, který vydala tiskem Cestovní informační služba
v Jablonci nad Nisou, a z němčiny přeložil 9. třídu Mezinárodního desetinného třídění (Vlastivěda. Zeměpis. Životopisy. Dějiny).
Kromě Svazu českých knihovníků byl členem Ústředního spolku českých knihovníků a Rodopisné společnosti československé. Další
zdroj: NA, fond ČAZ (566), ka 243: sign. 106/2
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
