| Záhlaví |
Dvořák, Vladimír, 1923-2011 |
| Narození |
10. května 1923, Lipová (okr. Prostějov) |
| Úmrtí |
5. února 2011, Bratislava (Slovensko) |
| Místo působení |
Bratislava (Slovensko) - Univerzitná knižnica (1954-1985) |
|
Bratislava (Slovensko) - Ministerstvo kultúry Slovenskej socialistickej republiky (1977) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 10. 5. 1923 v Lipové, zemřel 5. 2. 2011 v Bratislavě. Hudebně vědecký pracovník zaměřený na oblast hudebního knihovnictví,
bibliograf a popularizátor hudby, překladatel. Autor prací z oboru. Také autor menších vokálních děl, sbormistr a zpěvák.
Aktivně činný v Bratrské jednotě baptistů, redaktor, kompilátor, editor a autor publikací s křesťanskou tematikou.
|
| Źivotopis |
Narodil se 10. května 1923 v Lipové u Boskovic do rodiny baptistického kazatele. V roce 1925 se s rodiči a sourozenci přestěhoval
do Moravské Ostravy a od roku 1934 tam docházel na státní československé reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě. Po
maturitě, kterou složil v roce 1942, se učil harmonii u J. Schreibra a pracoval jako kancelářská síla v německém velkoobchodu
se železem Ing. P. Heinrich v Ostravě-Vítkovicích. Po osvobození Československa si zapsal studium hudební výchovy a češtiny
na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vysokoškolské studium sice ukončil v roce 1949, ale knihovnickou kvalifikaci
si doplnil až v letech 1958 až 1960, když absolvoval postgraduální studium na katedře knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity
Komenského v Bratislavě. V letech 1948 až 1954 učil na obchodní akademii ve Vsetíně, resp. na Vyšší hospodářské škole ve Valašském
Meziříčí. V roce 1954 se přestěhoval do Bratislavy a začal pracovat v Univerzitní knihovně jako hudební referent v oddělení
katalogizace. Katalogizoval v něm literaturu z oboru hudby a plánoval vybudování hudebního kabinetu. Od roku 1957 s jedním,
maximálně dvěma spolupracovníky vytvářel specializovaný katalog hudebnin, gramodesek a muzikologické literatury podle vlastního
interního alfanumerického třídění. Budoval příručku muzikologické literatury a partitur, sháněl technické zařízení na přehrávání
desek. Zároveň se věnoval výzkumu, např. hudební pozůstalosti M. Ruppelta, sestavování doporučujících bibliografií, organizování
besed, přednášek a výstav. V lednu 1968 byl jmenován vedoucím referentského oddělení, později nazývaného bibliograficko-informační
odbor.
|
|
Zavedl v něm knihovnicko-bibliografické třídění podle vzoru Státní knihovny V. I. Lenina v Moskvě. Podílel se na výzkumu nepravých
periodik a jejich zpracování pro Slovenskou národní retrospektivní bibliografii. Jako vedoucí odboru dohlížel na plnění funkce
depozitní knihovny OSN a UNESCO i na přípravu mezinárodní porady o selekčních jazycích v roce 1979. Nebyl autoritativním vedoucím,
ale měl přirozenou autoritu. Jeho nadřízení byli spokojeni s dosaženými výsledky a díky tomu byl vybrán v roce 1977, aby zastupoval
referentku pro vědecké knihovny, která odešla na mateřskou dovolenou, v oddělení knihoven na Ministerstvu kultury Slovenské
republiky. Když však došlo na ministerstvo anonymní udání o jeho činnosti v Bratrské jednotě baptistů, musel své působení
na Ministerstvu kultury předčasně ukončit a vrátit se do Univerzitní knihovny. Jako vedoucí pracovník Univerzitní knihovny
byl členem gremiální rady, oponentské rady a ediční rady. Pracoval v redakčních radách časopisů vydávaných knihovnou. Byl
členem vědecké rady pro souborný hudební katalog ČSSR a členem redakční rady pro Slovenský katalog hudebních památek. Od roku
1966 předsedal komisi hudebních knihoven při Slovenské knihovnické radě a zasedal v sekci hudebních knihoven při Ústřední
knihovnické radě. V letech 1971 až 1980 byl předsedou československé skupiny v Mezinárodní asociaci hudebních knihoven a v
letech 1980 až 1986 předsedou komise pro hudební knihovny při knihovnické sekci Svazu slovenských knihovníků a informatiků.
Přispíval do knihovnických periodik, jako byl Čitatel, Čtenář, Knihovník, Knižničný zborník, Technická knihovna.
|
|
V roce 1985 se nakrátko již jako důchodce vrátil do hudebního kabinetu. V Bratrské jednotě baptistů byl tajemníkem Rady, od
roku 1985 výkonným redaktorem časopisu Rozsievač a v letech 1991 až 2005 šéfredaktorem. Byl aktivním členem sboru a dirigentem
jeho zpěvokolu v Bratislavě, pro nějž napsal a zkomponoval většinu svých písní. Navázal tak na aktivity sbormistra, které
prováděl během působení ve Vsetíně a Valašském Meziříčí jako pedagog. Zemřel 5. února 2011 v Bratislavě.
|
| Medaile a ocenění |
Vzorný pracovník kultúry (1973) |
|
Čestné uznanie Zväzu slovenských knihovníkov a informatikov (1987) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
