| Záhlaví |
Křen, Jan, 1872-1917 |
| Církevní jméno |
Alter Ego, 1872-1917 |
|
Stáša, Jan Maria, 1872-1917 |
| Narození |
6. května 1872, Telč (okr. Jihlava) |
| Úmrtí |
13. června 1917, Napajedla (okr. Zlín) |
| Místo působení |
Telč (okr. Jihlava) - Spolek Omladina |
|
Telč (okr. Jihlava) - Městská knihovna |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 6.5.1872 v Telči, zemřel 13.6.1917 v Napajedlech. Sokol, knihovník, redaktor regionálního tisku, prozaik, dramatik,
knihovnická, tělovýchovná a regionální literatura.
|
| Źivotopis |
Narodil se 6. května 1872 v Telči, kde jeho otec pracoval jako písař u okresního soudu. V letech 1883 až 1888 docházel na
zemskou reálnou školu v Telči. Od roku 1893 působil jako redaktor časopisu Pobečvan v Hranicích, kde se začala projevovat
jeho srdeční vada. Pak se léčil ve svém rodišti. Zřejmě v tu dobu řídil knihovnu spolku Omladina v Telči a působil při městské
knihovně, jak uvedl v přihlášce do konkurzu na knihovníka obecní knihovny v roce 1898. V roce 1896 přišel do Prahy a živil
se jako účetní v advokátní kanceláři dr. Josefa Scheinera. V Praze navštěvoval Eckertovy a Blomannovy večerní kurzy z účetnictví
a přednášky na Filozofické fakultě a na Právnické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pilně docházel bádat
o staročeském tělocviku do knihovny Českého muzea, kde se poznal s jejím bibliotekářem A. Paterou. V červenci 1896 byl vybrán
z 15 uchazečů za tajemníka České obce sokolské (ČOS) a tuto funkci vykonával od poloviny července 1896 do konce února 1899.
V roce 1897 se zabýval bibliografií a sestavil Přehled českých spisů tělocvičných, kde zaznamenal 114 titulů knih a spisů
a 7 titulů časopisů (přehled vyšel v v Rádce sokolský. Ed. Grégr, 1897, s. [168]-.178). V červenci 1898 se přihlásil na místo
knihovníka pražské obecní knihovny, ale neuspěl patrně pro svůj zdravotní stav. Jako člen vzdělávacího odboru ČOS se podílel
na dotazníkové akci zjišťující sokolské knihovny, přepracoval vzorový seznam knih vypracovaný skriptorem V. Řezníčkem, vydával
pokyny jednotám, jak založit veřejné lidové knihovny. V Praze byl členem Sokola Karlín a poté Sokola Vyšehradského.
|
|
Publikačně činný byl od roku 1892, když přispíval do Věstníku sokolského, v roce 1897 napsal do něho článek nazvaný Zakládáme
veřejné čítárny. V roce 1898 redigoval Pamětní list fondu Palackého, do něhož mu přispěl článkem Z. V. Tobolka. V roce 1899
opustil Prahu, aby se ujal funkce městského tajemníka v Napajedlích. Podílel se na vybudování místní spořitelny, kde se pak
stal správcem, resp. účetním. V roce 1901 napsal do Tobolkova Českého knihovnictví (3.1901(6), s. 156-165) o sokolských jednotách,
které iniciovaly vznik veřejných obecních knihoven nebo jejichž knihovny se staly základem pro veřejné obecní knihovny. V
Napajedlích se zasloužil o postavení sokolovny. Byl starostou místní sokolské jednoty patrně až do své smrti, ke které došlo
13. června 1917 ve čtvrt na tři odpoledne. Pohřben byl dva dny poté.
|
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
