Záhlaví |
Zeman, Antonín, 1890-1980 |
Narození |
11. prosince 1890, Horní Cerekev (okr. Pelhřimov) |
Úmrtí |
9. října 1980, Tábor (okr. Tábor) |
Místo působení |
Hustopeče (okr. Břeclav) - České státní reálné gymnázium (1925-1926, 1927-1928) |
|
Jaroměř (okr. Náchod) - Státní reálka (1928-1932) |
|
Jaroměř (okr. Náchod) - Veřejná knihovna a čítárna (1928-1932) |
|
Tábor (okr. Tábor) - Státní reálka (1934-1935) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 11. 12. 1890 v Horní Cerekvi, zemřel 9. 10. 1980 v Táboře. Středoškolský pedagog, redaktor a knihovník. |
Źivotopis |
Narodil se 11. prosince 1890 v Horní Cerekvi, kde se jeho otec živil jako pekař. V roce 1910 složil maturitu s vyznamenáním
na reálném gymnáziu v Pelhřimově, když v roce 1907 začal docházet do jeho sedmé třídy. Po maturitě si zapsal studium filologie
a filozofie na české Karlo-Ferdinandovy univerzitě v Praze. V prosinci 1918 se aproboval pro výuku češtiny a němčiny na středních
školách a jako zatímní profesor učil na státním reálném gymnáziu v Prievidzi a na vyšších reálných školách v Rakovníku. V
březnu 1925 byl v Praze promován na doktora filozofie, když obhájil disertaci Jmenná skladba staroslověnského apoštola z r.
1220. V tu dobu působil na státním učitelském ústavu v Modre na Slovensku. V červenci 1925 byl přikázán do českého státního
reálného gymnázia v Hustopečích, kde učil češtinu a němčinu, spravoval žákovskou knihovnu a vedl knihovnický kurz. V říjnu
1926 se vrátil do Modre, ale již v prosinci 1927 byl zpátky v Hustopečích a opět se staral o žákovskou knihovnu reálného gymnázia.
V lednu 1928 byl jmenován profesorem při státní reálce v Jaroměři a začátkem školního roku 1928/29 se stal členem jejího sboru.
Po profesoru L. Piazzovi převzal správu profesorské knihovny a dokončil publikování seznamu knih profesorské knihovny státní
reálky ve dvou ročních zprávách (1929, 10(1), s. 3-9, 1930, 11(1), s. 6-19), s nímž začal L. Piazza v předchozí roční zprávě.
Koncem listopadu 1928 ho knihovní rada zvolila ředitelem jaroměřské knihovny a čítárny a tuto funkci vykonával až do září
1932, kdy odešel na státní reálku do Tábora. V ní spravoval profesorskou knihovnu jen ve školním roce 1934/35 zřejmě kvůli
řadě jiných svých aktivit.
|
|
V Táboře byl členem zednářské lóže Pravda vítězí a redigoval Věstník sokolské župy Jana Žižky z Trocnova. V rámci akce Albrecht
I. byl 1. září 1939 zatčen a následně vězněn v koncentrační táboře v Buchenwaldu až do května 1945, kdy tábor osvobodila americká
spojenecká armáda. Po válce byl pověřen správou reálného gymnázia v Táboře, řádného jmenování ředitelem se dočkal o rok později.
Po únorového převratu 1948 byl jako člen národně socialistické strany poslán na nucenou zdravotní dovolenou a po roce dán
do penze. Zřejmě až v důchodu vytvořil soupis prvotisků a husitik bývalé studijní táborské knihovny. Zemřel v Táboře 9. října
1980. Další zdroj: Výroční zpráva c. k. vyššího realného gymnasia v král. městě Táboře za školní rok. V Táboře: Nákladem ústavu,
1947, neuveden(1), s. 7, 1947, 35-42(1), s. 5, 1948, neuveden(1), s. 3.
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|