| Záhlaví |
Janovský, Otakar, 1883- |
| Místo působení |
Olomouc |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen [20.6.]1883 v Jičíně. Středoškolský profesor, sokolský pracovník, knihovník. |
| Źivotopis |
, Narodil se 20. června 1883 v Jičíně, kde se jeho otec živil jako hodinář. V letech 1893 až 1901 docházel do vyššího státního
gymnázia v Jičíně. Po maturitě, kterou složil s vyznamenáním v červnu 1901, patrně studoval na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandově
univerzitě v Praze. V prosinci 1908 získal aprobaci pro výuku češtiny a francouzštiny na středních školách a od ledna 1909
působil jako suplující profesor na 1. české vyšší reálné škole v Brně. Koncem srpna 1910 byl jmenován skutečným učitelem při
české státní reálce v Olomouci a v polovině září 1910 se stal členem jejího sboru. V něm převzal po profesoru Hrdličkovi správu
žákovské knihovny a zavedl nové opatření. Knihy půjčoval tím způsobem, že podle počtu žáků dal do každé třídy určitý počet
vybraných knih, které kolovaly jistým pořádkem prostřednictvím knihovníka ustanoveného pro každou třídu. Občas se přesvědčoval,
zda je dodržován předepsaný pořádek. Jak napsal do výroční zprávy, umožnil tim pilným čtenářům, kdykoliv si opatřit novou
knihu. Tímto opatřením docílil toho, že i ve třídách o čtyřiceti žácích byly některé knihy přečteny všemi žáky. Co se týče
akviziční politiky, napsal, že zakoupil především díla našich spisovatelů, jejichž znalost pro žáky středních škol je nezbytná.
Z cizích literatur původní díla německých a francouzských autorů vhodná pro žákovskou školní nebo domácí četbu. Literatura
překladová doplnil předními jmény světové literatury, jakými jsou Shakespeare, Scott, Ibsen, Puškin, Tolstoj, Hugo, Balzac,
Rostand aj.
|
|
Zpočátku půjčoval ve středu od 13 do 14 hodin a od 16 do 17 hodin žákům vyšších tříd, ve čtvrtek od 13 do 14 hodin žákům nižších
tříd. Později už půjčoval 2x týdně, a to i v sobotu. Zároveň se věnoval veřejnému knihovnictví a až do narukování ve školním
roce 1914/15 působil jako knihovník olomoucké veřejné knihovny. Spolu se studentem A. Šprincem, který mu pomáhal, utřídil
fond a v roce 1912 vydal Seznam knih veřejné lidové knihovny Národní jednoty v Olomouci. Jako akcesista zásobovacího sboru
byl za války povolán do Sarajeva, brzy poté byl přidělen ke 2. horské divizi a prodělal s ní všechna polní tažení proti Srbům.
Při ofenzivě se dostal do Niše, kde onemocněl a musel být dopraven do Pešti. Po uzdravení byl opět poslán do Sarajeva. Na
olomoucké reálce učil až od února 1919, protože si vyžádal dovolenou na zotavenou. V tom měsíci byl zvolen za pokladníka mužského
odboru Národní jednoty v Olomouci. Když se v červenci 1919 vytvořil okrsek Národní jednoty pro Velkou Olomouc, byl zvolen
do jeho výboru za vnitřní město a knihovníkem spolu s Albínem Neužilem, řídícím učitelem z Neředína. V únoru 1920 byl zvolen
s prof. Š. Laxem za knihovníka mužského odboru Národní jednoty v Olomouci. Po návratu z války už nepracoval ve veřejné knihovně,
ale v letech 1920 až 1928 předsedal její knihovní radě. V Olomouci byl aktivní i v sokolském hnutí a v roce 1923 byl starostou
olomouckého Sokola. V květnu 1928 byl jmenován profesorem při IV. české státní reálce v Brně a v tom roce opustil Olomouc.
Na podzim 1928 nastoupil na tuto školu, která se od školního roku 1929/30 transformovala na 3. státní československé reálné
gymnázium v Brně v Kounicově ulici.
|
|
Zpočátku jen učil češtinu a francouzštinu, ale od školního roku 1930/31 spravoval žákovskou knihovnu a výpomocnou knihovnu.
Od listopadu 1933, kdy se stal dočasným správcem školy, si ponechal péči jen o výpomocnou knihovnu. V roce 1947 byl stále
uváděn na státním reálném gymnáziu v Brně, ale asi po únoru 1948 byl dán do penze. datum narození a maturita, dle 1907, 1906-1907(1),
s. 36. matur. s vyznam. v červnu 1901, dle Výroční zpráva c.k. reální školy v Brně. Brno: C.k. reální škola, 1909, 1909(28),
s. 47. od ledna 09 jako suplující prof. na 1. české vyšší reálné škole v Brně 1911, 1911(30), s. 14. koncem srpna 1910 byl
jmenován skutečným učitelem při české státní reálce v Olom. dle Výroční zpráva české soukromé reálky v Olomouci za. Olomouc:
Česká soukromá reálka, 1911, 1911(9), s. 55. Do sboru začátkem škol. roku 1910/11 nově vstoupili: od 16. 9. 1910 Janovský
Otakar, suppl. učit. při I. čes. státní reálce v Brně,jemuž bylo uděleno nově systemisované místo skutečného učitele češtiny
a francouzštiny, a to vynes. c. k. ministerstva kultu a vyuč. ze dne 30. srpna 1911 č. 32.318, správcem žákovské knihovny
(po prof. Hrdličkovi), s.73: Knihy půjčovány byly tím způsobem, že podle počtu žáků dán do každé třídy určitý počet vybraných
knih, které kolovaly jistým pořádkem prostřednictvím knihovníka pro každou třídu ustanoveného. Správce knihovny se občas přesvědčoval,
dodržován-li předepsaný pořádek. Tím umožněno bylo horlivým čtenářům, kdykoli opatřili si knihu novou, a skutečně stalo se,
že i ve třídách o čtyřiceti žácích knihy některé přečteny byly všemi žáky.
|
|
Knihovníky byli: /toto za prof. Hrdličky nebylo psáno/, v 1912, 1912(10), s. 59 spravoval žák. knih., v 1912, 1912(10), s.
72 napsal: Knihami zakoupenými zastoupeni jsou především spisovatelé naší starší i moderní, jichž znalost pro žáky středních
škol jest nezbytná, z cizích literatur autoři němečtí a francouzští díly původními vhodnými pro četbu žákovskou školní nebo
domácí. Literatura překladová doplněna předními jmény světové literatury, jakými jsou Shakespeare, Scott, Ibsen, Puškin, Tolstoj,
Hugo, Balzac, Rostand a j., dle 1913, 1913(11), s. 79:Půjčovalo se ve středu od 1—2 a od 4—5 hod. žákům vyšších tříd, ve čtvrtek
od 1—2 hod. žákům nižších tříd., dle 1914, 1914(12), s. 57. už půjčoval 2x týdně, a to i v sobotu, v 14/15 narukoval, dle
1916, 1916(14), s. 16. jako akcesista zásobovacího sboru byl povolán do Sarajeva, brzy poté byl přidělen ke 2. horské divizi
a prodělal s ní všechna polní tažení proti Srbům, při ofenzivě se dostal do Niše, kde onemocněl a musel být dopraven do Pešti.
Po uzdravení opět poslán do Sarajeva. v květnu 15 byl povýšen na oficiála učil až od února 19, protože si vyžádal dovolenou
na zotavenou, od května 20 na stud. cestě ve Francii, 1929, 1929(27), s. 7 v květnu 1928 byl jmenován profesorem při IV. české
státní reálce v Brně dle SMEJKAL, Bohuslav, Vladimír BITTNER a Jaroslav HAMPL. Sto let české veřejné knihovny v Olomouci:
1889-1989. Olomouc: Okresní knihovna, 1989, s. 8. knihovníkem veř. knih. asi od 1910 do narukování a pomáhal mu Šprinc, s
ním utřídil fond a v 1912 vydal Seznam knih VLK Nár. jednoty v Olomouci, s. 11 předsedou knih. rady 1920-28, s. 80 jeho foto
|
|
(v Olom. byl sokolským pracovníkem (v 23 starostou olomouckého Sokola., jednatelem besedy dle Československý denník: Ústřední
orgán Československé strany živnostensko-středostavovské. Olomouc: [s.n.], 1919(55), s. 2 - v únoru 19 zvolen pokladníkem
mužského odboru Národní jednoty v Olom., dle 1919(181), s. 3 v červenci 19 vytvořen okrsek Nár. Jednoty pro Velkou Olomouc,
byl zvolen do jeho výboru za vnitřní město a knihovníkem spolu s Albínem Neužilem, řídícím učitelem z Neředína, 1920(58),
s. 2. v únoru 20 zvolen s prof. Š. Laxem za knihovníka mužského odboru Národní jednoty v Olom. Výroční zpráva čtvrté české
státní reálky v Brně ve vnitřním městě za školní rok. Brno: Čtvrtá česká státní reálka, 1929, 1929(9), s. 8. Vysoké, střední
a odborné školství a školské úřady republiky Československé, ročník 3. 1922-1923. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty,
1923, s. 330. aprobace čj a fr od prosince 1908, asi studoval do 1905? Výroční zpráva čtvrté české státní reálky v Brně ve
vnitřním městě za školní rok. Brno: Čtvrtá česká státní reálka, 1931, 1931(11), s. 15. správce žák. knihovny a výpomoc. 1932,
1932(12), s. 19 dtto, 1933, 1933(13), s. 39, 1934, 1934(14), s. 5 zat. správce školy od 11/33, takže jen výpomoc. knih. (od
29/30 to bylo 3. stát. RG)
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
