| Záhlaví |
Janovský, Otakar, 1883- |
| Narození |
20. června 1883, Jičín (okr. Jičín) |
| Místo působení |
Olomouc (okr. Olomouc) - Česká státní reálka (1910-1914) |
|
Olomouc (okr. Olomouc) - Veřejná lidová knihovna Národní jednoty (1910-1914) |
|
Brno (okr. Brno-město) - 3. státní československé reálné gymnázium (1930-1933) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 20. 6. 1883 v Jičíně. Středoškolský profesor, sokolský pracovník, knihovník. |
| Źivotopis |
Narodil se 20. června 1883 v Jičíně, kde se jeho otec živil jako hodinář. V letech 1893 až 1901 docházel do vyššího státního
gymnázia v Jičíně. Po maturitě, kterou složil s vyznamenáním v červnu 1901, patrně studoval na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandově
univerzitě v Praze. V prosinci 1908 získal aprobaci pro výuku češtiny a francouzštiny na středních školách a od ledna 1909
působil jako suplující profesor na 1. české vyšší reálné škole v Brně. Koncem srpna 1910 byl jmenován skutečným učitelem při
české státní reálce v Olomouci a v polovině září 1910 se stal členem jejího sboru. V něm převzal po profesoru Hrdličkovi správu
žákovské knihovny a zavedl nové opatření. Knihy půjčoval tím způsobem, že podle počtu žáků dal do každé třídy určitý počet
vybraných knih, které kolovaly jistým pořádkem prostřednictvím knihovníka ustanoveného pro každou třídu. Občas se přesvědčoval,
zda je dodržován předepsaný pořádek. Jak napsal do výroční zprávy, umožnil tim pilným čtenářům, kdykoliv si opatřit novou
knihu. Tímto opatřením docílil toho, že i ve třídách o čtyřiceti žácích byly některé knihy přečteny všemi žáky. Co se týče
akviziční politiky, napsal, že zakoupil především díla našich spisovatelů, jejichž znalost pro žáky středních škol je nezbytná.
Z cizích literatur původní díla německých a francouzských autorů vhodná pro žákovskou školní nebo domácí četbu. Literatura
překladová doplnil předními jmény světové literatury, jakými jsou Shakespeare, Scott, Ibsen, Puškin, Tolstoj, Hugo, Balzac,
Rostand aj. Zpočátku půjčoval ve středu od 13 do 14 hodin a od 16 do 17 hodin žákům vyšších tříd, ve čtvrtek od 13 do 14 hodin
žákům nižších tříd.
|
|
Později už půjčoval 2x týdně, a to i v sobotu. Zároveň se věnoval veřejnému knihovnictví a až do narukování ve školním roce
1914/15 působil jako knihovník olomoucké veřejné knihovny. Spolu se studentem A. Šprincem, který mu pomáhal, utřídil fond
a v roce 1912 vydal Seznam knih veřejné lidové knihovny Národní jednoty v Olomouci. Jako akcesista zásobovacího sboru byl
za války povolán do Sarajeva, brzy poté byl přidělen ke 2. horské divizi a prodělal s ní všechna polní tažení proti Srbům.
Při ofenzivě se dostal do Niše, kde onemocněl a musel být dopraven do Pešti. Po uzdravení byl opět poslán do Sarajeva. Na
olomoucké reálce učil až od února 1919, protože si vyžádal dovolenou na zotavenou. V tom měsíci byl zvolen za pokladníka mužského
odboru Národní jednoty v Olomouci. Když se v červenci 1919 vytvořil okrsek Národní jednoty pro Velkou Olomouc, byl zvolen
do jeho výboru za vnitřní město a knihovníkem spolu s Albínem Neužilem, řídícím učitelem z Neředína. V únoru 1920 byl zvolen
s prof. Š. Laxem za knihovníka mužského odboru Národní jednoty v Olomouci. Po návratu z války už nepracoval ve veřejné knihovně,
ale v letech 1920 až 1928 předsedal její knihovní radě. V Olomouci byl aktivní i v sokolském hnutí a v roce 1923 byl starostou
olomouckého Sokola. V květnu 1928 byl jmenován profesorem při IV. české státní reálce v Brně a v tom roce opustil Olomouc.
Na podzim 1928 nastoupil na tuto školu, která se od školního roku 1929/30 transformovala na 3. státní československé reálné
gymnázium v Brně v Kounicově ulici. Zpočátku jen učil češtinu a francouzštinu, ale od školního roku 1930/31 spravoval žákovskou
knihovnu a výpomocnou knihovnu.
|
|
Od listopadu 1933, kdy se stal dočasným správcem školy, si ponechal péči jen o výpomocnou knihovnu. V roce 1947 byl stále
uváděn na státním reálném gymnáziu v Brně, ale asi po únoru 1948 byl dán do penze.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
