| Záhlaví |
Koželuha, František, 1845-1912 |
| Odkaz. forma |
Koželuha, František Jaroslav, 1845-1912 |
| Narození |
23. srpna 1845, Bojkovice (okr. Uherské Hradiště) |
| Úmrtí |
3. ledna 1912, Vlachovice (okr. Zlín) |
| Místo působení |
Rožnov pod Radhoštěm (okr. Vsetín) - Veřejná knihovna (1872-1873) |
|
Prostějov (okr. Prostějov) - České reálné gymnázium (1883-1892) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 23. 8. 1845 v Bojkovicích na Moravě, zemřel 3. 1. 1912 ve Vlachovicích u Valašských Klobouk. Katolický kněz, středoškolský
profesor náboženství, knihovník, amatérský archeolog, sběratel lidových písní a české slovesnosti.
|
| Źivotopis |
Narodil se 23. srpna 1845 v Bojkovicích na Moravě do rodiny mlynáře. V letech 1859 až 1863 docházel do nižšího piaristického
gymnázia ve Strážnici. Vyšší gymnázium i s maturitní zkouškou dokončil v Uhrách v Prešpurku (dnešní Bratislavě) v roce 1867.
Potom studoval čtyři roky na teologické fakultě v Olomouci a v červenci 1871 byl vysvěcen na kněze. Jako kooperátor působil
ve svém rodném kraji, a to dva roky v Rožnově pod Radhoštěm a deset let v Polešovicích. V Rožnově vybudoval veřejnou knihovnu
a každou neděli po požehnání z ní půjčoval knihy. V Polešovicích založil amatérský archeologický spolek Velehrad, záložnu
a potravní spolek. Když v roce 1883 nabyl aprobace z katolického náboženství pro české a německé střední školy, nastoupil
učitelskou dráhu na reálném gymnáziu v Prostějově. Počátkem školního roku 1883/4 byl ustanoven jako suplující učitel náboženství.
Svou aprobaci rozšířil v červenci 1884 o český jazyk, když složil zkoušku u zkušební komise ve Vídni. Od školního roku 1884/5
byl jmenován skutečným učitelem, v roce 1899 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy a v roce 1904 do VII. hodnostní třídy. Hned
po nástupu do prostějovského ústavu se ujal správy učitelské knihovny a staral se o ni až do roku 1892, kdy byl nucen si vzít
delší zdravotní dovolenou. V Prostějově založil spolek katolických tovaryšů a uspořádal městský archiv. V roce 1888 vydával
časopis Vzájemnost a Ústřední knihovnu spolků katolických tovaryšů. Psal do brněnského Dělníka, přispíval články do Ottova
naučného slovníku a do časopisu Vlasteneckého musea v Olomouci. V r. 1886 byl jmenován čestným členem tohoto muzea, když mu
daroval veškeré své bohaté sbírky.
|
|
Jako kooperátor si všímal lidových zvyků, pověstí a písní a sesbíral je do publikace Kytice z národních písní moravských Valachův,
jiné sbírky poskytl do sborníku vydaném Slavií v Praze v roce 1882. Bohatý materiál shromáždil pro Dialektologii Fr. Bartoše,
jemuž odevzdal Hudecké písně z Moravského Slovácka. Pro stáří a chatrné zdraví požádal o přeložení na trvalý odpočinek v únoru
1909. Odstěhoval se z Prostějova. V létě pobýval ve Vlachovicích u Valašských Klobouk, v zimě v Brně, kde stále pracoval v
archivu, aby doplnil svůj materiál k historii Prostějova. Jeho životním přáním bylo totiž sepsat historii tohoto města. O
vánočních svátcích 1911 zůstal ve Vlachovicích, aby tu o vánočních svátcích zastoupil v duchovní správě onemocnělého kaplana.
Sám nemocen měl na sv. Štěpána dvojí kázání, následující den ještě sloužil mši. Pak ulehl, aby dopřál klidu unavenému tělu,
ale dostavil se silný zápal plic, jemuž 3. ledna 1912 podlehl. Z Vlachovic byly jeho tělesné ostatky převezeny do Bílovic
u Uherského Hradiště, aby 6. ledna 1912 byly uloženy do rodinné hrobky.
|
| Medaile a ocenění |
pojmenování ulice v Prostějově po něm |
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
Wikipedie (František Koželuha) |
|
Katopedia (František Koželuha) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
