Databáze historických hudebních sbírek je projekt realizovaný Hudebním oddělením Národní knihovny ČR v rámci programu Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizacei, financovaného Ministerstvem kultury ČR a formálně navazuje na činnost Souborného hudebního katalogu NK ČR. Je určena odborné i laické veřejnosti s cílem informovat o místech uložení hudebních pramenů na území České republiky. Vedle funkce veřejně přístupného portálu, zachycujícího současný stav bádání a zpracování historických dokumentů tohoto specifického druhu kulturního dědictví, má databáze poskytovat i pracovní prostor pro badatele, studenty, archiváře a knihovníky, kteří se mohou do její tvorby přímo zapojit. Databáze je česko-anglická, takže může sloužit nejen domácím, ale i zahraničním uživatelům.

Databáze historických hudebních sbírek si na základě zpřístupnění a aktualizace shromážděných dat všech dosud realizovaných projektů, zaměřených na evidenci hudebních pramenů v České republice, klade za cíl vytvořit platformu k realizování další etapy tohoto heuristického úkolu. Systematická a cílená evidence hudebních památek v České republice má za sebou více než šedesátiletou historii. Založení mezinárodního soupisu hudebních pramenů RISM (Répertoire International des Sources Musicales) v roce 1952 poskytlo impulz k zahájení průzkumu hudebních pramenů v Československu, k formulování závazných katalogizačních pravidel pro hudební dokumenty a vybudování ústředního katalogu, ve kterém by měly být domácí sbírky zpracovány. Již v roce 1956 se Československo připojilo k projektu RISM, a to díky iniciativě hudebního oddělení Státní knihovny ČSR (dnes Národní knihovny ČR), které začalo posílat do ústřední redakce záznamy o vzácných hudebních bohemikálních materiálech. Tato spolupráce podnítila v roce 1965 vznik národní centrály pro evidenci hudebních pramenů – Souborný hudební katalog (dále pouze SHK).

SHK představuje ústřední soupis hudebních pramenů, uložených v českých knihovnách, archivech, muzeích, soukromých sbírkách či na chrámových kůrech. Lístková kartotéka, umístěná v Hudebním oddělení NK ČR, obsahuje záznamy o rukopisných a tištěných hudebninách z období od druhé poloviny 17. století zhruba do konce 1. poloviny 20. století (s hlavním těžištěm zhruba mezi lety 1750–1850) z více než 180 českých a moravských sbírek (nejvíce chrámových, ale i klášterních nebo zámeckých). Sbírky jsou spravovány velkými státními institucemi jako jsou Národní muzeum – České muzeum hudby, Moravské zemské muzeum, dále státními archivy anebo knihovnami (např. Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Knihovna Pražské konzervatoře atd.). V katalogu je zpracováno kolem 400.000 hudebních dokumentů, přičemž celkový počet záznamů včetně rozpisových lístků se pohybuje kolem jednoho milionu. Jde o soustavu několika katalogů (vedle hlavního lokačního katalogu je k dispozici také pomocný katalog autorský, notový incipitový, textový anebo žánrový). SHK navrhl se svým tehdejším týmem český muzikolog a knihovník Oldřich Pulkert (1929–2016). Během prvních deseti let činnosti SHK byla vytvořena většina jeho současného obsahu. Kromě pracovníků hudebního oddělení se na průzkumu sbírek a jejich katalogizaci podílelo několik desítek externích muzikologů. Zpočátku zajišťovala knihovna soupisové práce v celém Československu, avšak již v roce 1966 se koordinace prací na Slovensku ujalo Slovenské národní muzeum v Bratislavě, které vybudovalo vlastní Slovenský katalog hudebněhistorických pramenů (SKHP, od r. 1967).

Etapy budování SHK v následujících dekádách (které obnášely především hloubkové revize, výzkum pramenů a ediční činnost) výrazně ovlivnily osobnosti Hudebního oddělení Národní knihovny: Jitřenka Pešková, Julius Hůlek a Zuzana Petrášková. I přesto, že SHK není v současnosti doplňován v papírové podobě a v katalogizaci nových sbírek se pokračuje již výhradně elektronicky (RISM), rozhodně není uzavřeným projektem, nýbrž přeneseně „institucí“, zastřešující evidenci hudebních pramenů v České republice.

Další významný soupisový projekt se uskutečnil mezi lety 1960 a 1969 nejprve na půdě tehdy nově zřízeného Ústavu pro dějiny hudby při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1958), později kvůli jeho zrušení v r. 1964 v Ústavu hudební vědy Československé akademie věd. Vytvoření první evidence všech cenných hudebních památek na území Čech a Moravy bylo zahájeno rozsáhlou dotazníkovou akcí v roce 1960 a pokračovalo terénním výzkumem (1965–1968), na kterém se podíleli čtyři čeští muzikologové: Jaroslav Bužga, Jan Kouba, Eva Mikanová a Tomislav Volek (externě rovněž Zdeněk Šesták). Během této relativně krátké doby společně shromáždili zprávy z více než tisíce lokalit, a to pouze na území Čech (moravské sbírky byly přenechány kompetenci Moravského zemského muzea v Brně). Vedle muzeí (177), archivů (114) a knihoven (20) navštívili také přes 700 chrámových kůrů a farních úřadů. Vedle hudebnin evidovali i dochované hudební nástroje, archivní dokumenty obsahující zprávy o hudbě, archivy hudebních spolků, korespondenci hudebníků nebo trojrozměrné předměty. Publikovaný Průvodce po pramenech k dějinám hudby je dosud nejobsažnější heuristickou příručkou české muzikologie. Jeho zásadní přínos pro výzkum dějin hudby je nesporný, avšak po šedesáti letech je mnoho informací zde uvedených třeba důkladně revidovat a doplnit. Využití Průvodce jako jednoho z klíčových zdrojů Databáze historických hudebních sbírek má být holdem jeho autorům i pokusem o pokračování v tomto nesnadném úkolu.

Databáze rovněž pracuje s daty publikace Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského muzea v Brně z roku 1971, která přináší přehled hudebních sbírek, uchovávaných touto institucí (v roce 2007 vyšel soupis přírůstků a doplňků).

Spolupráce s mezinárodním soupisem hudebních pramenů RISM, realizovaná domácí pracovní skupinou, koordinovanou Hudebním oddělením NK ČR, je soustavně rozvíjená a tvoří důležitou součást tohoto projektu. Katalog RISM v současné době podchycuje (částečně nebo v úplnosti) zhruba stovku českých a moravských sbírek, s více než 73.000 záznamy. Další dvě stovky institucí s českými siglami, evidované v řadě RISM C, nemají připojeny žádné záznamy o uchovávaných pramenech, je tedy na místě při novém generálním průzkumu hudebních pramenů revidovat a doplňovat i tento adresář mezinárodního soupisu RISM.

Databáze historických hudebních sbírek je zaměřená na původní provenience pramenů. Místo, kde dokumenty vznikly a byly užívány, stejně jako jejich další osud a současné místo uložení tvoří hlavní informace, které jsou sestavovány buď na základě fyzického zkoumání dochovaných pramenů, zpracovaných katalogizačních záznamů (SHK, RISM, další katalogy) anebo zpráv z literatury (Průvodce po pramenech k dějinám hudby a jiné). Evidence pramenů v SHK či RISM je další důležitou informací, kterou databáze přináší, přičemž naším cílem (v rámci české pracovní skupiny RISM) je hudební dokumenty katalogizovat, rekatalogizovat (např. z SHK) či iniciovat jejich zpracování. Dalším důležitým bodem každého záznamu je výčet související bibliografie a případné citace z příruček.

Za jeden z hlavních přínosů databáze pokládáme možnost prohledávání a třídění informací, dostupných pouze v interních lístkových katalozích a zmíněných tištěných publikacích. Klíčová slova či druhy institucí, stejně jako rejstříky lokalit a osob jsou navrženy tak, aby umožnily logické intuitivní prohledávání záznamů a využití všech dostupných informací v jedné databázi. Je nutno však říci, že zpracování záznamů a doplňování všech relevantních údajů v databázi bude probíhat postupně.

Jak již napovídá název, databáze je primárně zaměřená na evidenci „historických“ hudebních sbírek. Zatím zůstává otázkou, jak přistupovat k hudebním pramenům 20. a 21. století, např. k pozůstalostem českých hudebních skladatelů či notovým archivům stále činných hudebních či divadelních těles. Přestože je databáze věnovaná pramenům starší hudby (a to zejména hudebninám), v budoucnu není vyloučeno využití databáze i pro mladší památky či jiné druhy pramenů (např. hudební nástroje nebo archiválie).

Eliška Šedivá

CANDRA, Zdeněk: Jak uskutečnit důležitou věc?, in: Hudební rozhledy, roč. 16, č. 20 (1963), s. 842-844.

HELFERT, Vladimír: Státní hudebně historický ústav, Praha: Hudební matice Umělecké besedy 1945.

KOUBA, Jan (ed.) a kol.: Průvodce po pramenech k dějinám hudby: fondy a sbírky uložené v Čechách, Praha: Academia 1969.

KYAS, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II: Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea: přírůstky za léta 1971-2001 a doplňky, Brno: Moravské zemské muzeum 2007. ISBN 978-80-7028-305-9.

MÚDRA, Darina: Slovenský katalóg hudobnohistorických prameňov, in: Museologické sešity III, Moravské museum: Brno 1971, s. 130-135.

NIUBÒ, Marc (ed.): Průvodce po Souborném hudebním katalogu Národní knihovny České republiky, Praha: Národní knihovna ČR 2014. ISBN 978-80-7050-642-4.

PEŠKOVÁ, Jitřenka – PETRÁŠKOVÁ, Zuzana: Musikalien-Gesamtkatalog der Tschechischen Republik, in: INFO RISM č. 6/7 (1995/96), s. 38-39. ISSN 0940-7820.

PUKL, Oldřich: Zpráva o průzkumu pramenů k dějinám české hudby 20. století, in: Hudební věda, roč. 6 (1967), s. 504-526.

PULKERT, Oldřich: Důležitá věc se uskutečňuje, in: Hudební rozhledy, roč. 19, č. 20 (1966), s. 617-618.

STRAKOVÁ, Theodora – SEHNAL, Jiří – PŘIBÁŇOVÁ, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského muzea v Brně, Brno: Ústav dějin hudby Moravského musea v Brně 1971.

VOLEK, Tomislav: Cestou za prameny, in: Hudební rozhledy, roč. 22, č. 6 (1969), s. 170-173.