Praha (okres Praha, Hlavní město Praha)
National Library of the Czech Republic (Music Department)
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
http://www.nkp.cz

Hudební oddělení Národní knihovny České republiky je speciálním pracovištěm, které poskytuje univerzální informační služby v oboru hudba, hudební život, hudební dokumentace a muzikologie. Je centrem důležitých oblastí výzkumu, koordinace a poradenství ve zmíněných oblastech. Hudební oddělení je místem uložení a zpřístupnění především sbírek tištěných a rukopisných hudebnin (notových materiálů) a dalších s hudbou souvisejících dokumentů (knihy o hudbě, odborné muzikologické časopisy, korespondence, libreta a d.). Hudební dokumenty jsou ve fondu Národní knihovny zastoupeny v podstatě od začátku existence knihovny pražské university, počínaje 14. stoletím. Avšak samostatné hudební oddělení bylo založeno až roku 1923. Relativně systematičtější pozornosti se hudebním dokumentům dostávalo v 19. a zvláště od počátku 20. století, a to díky cílevědomému úsilí zakladatele hudebního oddělení Ladislava Vycpálka (1882–1969), který se jim věnoval už od doby svého působení v knihovně v roce 1907. Nejrozsáhlejším dílčím fondem hudebního oddělení je sbírka hudebních tisků, která čítá asi 110 000 jednotek. Tato sbírka je soustavně a žánrově všestranně budována, zpracovávána a zpřístupňována badatelské obci, studentům hudebních oborů a široké poučené veřejnosti. Domácí produkce hudebnin je doplňována na základě povinného výtisku. Díky úsilí L. Vycpálka je v tomto fondu téměř v úplnosti zastoupena i starší produkce českých, především pražských hudebních nakladatelství, zejména od počátku 20. století, od roku 1935 rovněž produkce slovenská. Zahraniční hudebniny byly a jsou doplňovány výběrově a podle reálných nabídkových a ekonomických možností. Prioritou jsou přitom tituly z oblasti tzv. vážné hudby pro účely studijní a vědecké. Provozovací materiály se doplňují pouze výjimečně, hlavní důraz leží na partiturách a na novodobých souborných kritických edicích, které zpřístupňují kompletní tvorbu významných skladatelských osobností. Součástí sbírky hudebních tisků je množství titulů z 19. i 18. století, ojediněle i starších, které již mají charakter historických pramenů. Druhově i žánrově je sbírka univerzální, zahrnuje všechny žánry hudby světské, hudbu církevní, výjimkou není ani žánr hudby populární a jazzové. [...] Rozsahem menší je sbírka rukopisných hudebnin. Čítá asi [6 500] jednotek. Obsahuje řadu opisů i autografů z 18. až 20. století. Řada hudebnin pochází z pozůstalostí a darů, dřívějších aukcí, antikvárních nákupů a přímého nákupu od soukromníků. Některé pozůstalosti se bohužel nedochovaly jako původní celek, jejich jednotlivé jednotky jsou rozptýleny mezi ostatními hudebními rukopisy a tisky. To je mj. případ četných exemplářů z pozůstalosti známého sběratele Dr. Ludvíka Hornova. Přesto součástí sbírky hudebních rukopisů zůstalo několik samostatných celků jako např. hudební sbírka kantorského rodu Strachotů z Panenského Týnce u Loun, sbírka z kůru kostela v Kolči, vzácná sbírka generace kantorů a hudebníků Hübnerů z Dlouhého Mostu a d. Z 20. století je to např. komplet autografů chemika a skladatele Emila Votočka. Těžiště sbírky rukopisných hudebnin spočívá v poslední třetině 18. až do konce druhé třetiny 19. století. Z hudebních druhů a žánrů převažuje duchovní a chrámová tvorba vokálně-instrumentální na latinské liturgické texty, instrumentální hudba komorní, písně, ale vyskytuje se i tvorba symfonická (hlavně symfonie a předehry k operám). Komplet rukopisných hudebních pramenů přímých má také svou starší vrstvu, týkající se baroka a renesance. V hudebním oddělení to však jsou jen nečetné vzácné exempláře, např. renesanční Graduál ze 16. století s vrcholnou nizozemskou polyfonií, Speciálník pražský ze stejné doby, barokní písňová sbírka Zdoroslavíček Felixe Kadlinského a oblíbené pašije V. K. Holana Rovenského. Jedním ze specifik je mladší typ rukopisných knih chorálního zpěvu ze 17. až 19. století. Popisovaný komplet rukopisných pramenů je přesvědčivým dokladem dobové hudební produkce z hlediska autorského, interpretačního i recepčního, včetně četných skladeb anonymních, tj. bez označení autorského jména. Dalším samostatným celkem fondu hudebního oddělení je sbírka korespondence (asi 450 jednotek), psaná významnými skladateli, hudebníky, hudebními vědci a nakladateli, převážně z 19. a 20. století, a to jak domácími, tak zahraničními od konce 18. století až do nejnovější doby. Sbírka korespondence obsahově sahá od příležitostných pozdravů, gratulací apod. až po závažná sdělení. [...] K aktivitám hudebního oddělení patří specializované činnosti, které jsou zcela specifické a unikátní nejen v podmínkách České republiky, ale dokonce i v mezinárodním měřítku. Jde především o Souborný hudební katalog a Mozartův památník. Souborný hudební katalog budovaný v hudebním oddělení od roku 1965 je naplněným a výrazem akce ústředního soupisu hudebních pramenů na území ČR. Zaměřuje se na podchycení a evidenci notovaných hudebních památek historického typu, které se vyskytují v knihovnách, archivech a muzeích, ale i ve sbírkách celé řady nejen hudebních institucí. Jedinečná sbírka dobových mozartovských notovaných pramenů dala základ tzv. Mozartovu památníku. Jeho založení u příležitosti 50. výročí pražské premiéry opery Don Giovanni roku 1837 bylo výrazem pro Prahu tak charakteristické obliby díla W. A. Mozarta. Obsahuje reprezentativní výběr Mozartova díla v podobě historicky důležitých opisů a prvních tištěných vydání, též další dobové dokumenty, zejména korespondenci. Časově jde vlastně o první Mozarteum na světě. [...] [Julius Hůlek]

Kouba 1969, s. 221-222: "Základem oddělení je stále doplňovaná sbírka všech tištěných hudebnin, vydávaných na území Československa a soustřeďovaná sem na základě práva povinného výtisku. Vedle toho však se do oddělení dostaly i některé starší a rukopisné materiály. Hudební tisky: v současné době sbírka asi 70000 jednotek, které tvoří mj. jeden z nejkompletnějších souborů bohemikálních hudebních tisků 19. a hlavně 20. století; ve značném počtu je tu zastoupena zvl. produkce všech druhů zábavné hudby. Zčásti jsou tu však i starší tisky od počátku 19. století (vydavatelství M. Berry, J. Polta, zahraniční tisky české hudební emigrace aj.). Hudební rukopisy: sbírka více než 3000 jednotek různé provenience (ze zámku v Jetřichovicích, z novoměstského kapucínského kláštera sv. Josefa, z lobkovického archivu, z pozůstalostí L. Hornova, V. J. Novotného, A. Hniličky, E. Destinové, K. B. Dvořáka aj.). Obsahuje materiály od 18. do 20. století a zahrnuje soubor kostelních skladeb (F. X. Brixi, F. Doubravský, J. E. Koželuh, F. Kulka, W. A. Mozart, J. J. Ryba, Taške, C. Vogel aj.) i řadu necírkevních děl českých skladatelů 19. a 20. století v opisech a zvláště autografech. Důležitější autografy: A. Dvořák (klavírní trio op. 21, klavírní kvartet op. 23, smyčcový kvartet op. 34, Suita op. 39, Scherzo capriccioso, sbory V přírodě a množství skizz); Josef Suk (klavírní kvartet op. 2, Dramatická ouvertura, Deset zpěvů op. 15, skizzy k Epilogu); V. Novák (Lady Godiva, skizzy k Tomanovi a Svatováclavskému triptychu, různé drobnosti); L. Vycpálek (op. 30 a 31, úplné skizzy k Českému rekviem a Blahoslavenému člověku); J. B. Foerster (řada sborů a písní); Z. Fibich (Klavírní kvintet D, Dargun); B. Smetana (Z domoviny). Dále jednotlivě R. Karel, O. Ostrčil, K. Bendl, H. Trneček, A. Hnilička, J. L. Zvonař, F. Škroup, V. J. Novotný, Tovačovský aj. Větší soubor autografů skladeb od Maxe Branda a F. V. Lattenberga. Ze starších rukopisů větší množství děl J. N. Kaňky v dobových opisech a zvl. autografech, mj. též jeho klavírní výtah Mozartova Únosu ze serailu; rukopisy mozartovských úprav od J. K. Kuchaře (Cossi fan tutte aj.). -- Památník W. A. Mozarta: sbírka opisů Mozartových skladeb z první pol. 19. století, starých mozartovských tisků a několika dalších drobností; pochází z odkazu spolku Mozarts Denkmal, zřízeného r. 1837 při Universitní knihovně. Mj. též domnělý Mozartův autograf Neun Kontratänze a 4 dopisy Mozartovy rodiny (z nichž jeden od W. A. M.). Soupis viz M. Svobodová, Památník W. A. Mozarta v Universitní knihovně, Ročenka Universitní knihovny v Praze 1960-1961, Praha 1962, str. 149-187. -- Korespondence hudebníků: celkem 319 dopisů a korespondenčních lístků, mezi nimi zvl. Jos. Suk (24 kusů), B. Smetana (6), V. Novák (6), L. Janáček (4), E. Hanslick (8), C. Saint-Saens (4), V. J. Tomášek (3), O. Ostrčil (2), J. Benda (2), G. Mahler (2), R. Wagner (2), E. Nápravník (5); dále jednotlivě H. Berlioz, J. Brahms, C. Debussy, F. Liszt, J. Joachim, C. Loewe, F. Mendelssohn, G. Meyerbeer, M. Reger, C. Czerny, A. Dreyschock (3), V. d'Indy, J. H. Voříšek, O. Ševčík (3) aj." [Jan Kouba, 1968]